Sušení bylinek: chyba, která zničí aroma během pár dní

Skladování rozhoduje o tom, jak dlouho aroma vydrží. Kelímky, sáčky a dózy musí být neprodyšné a tmavé. Světlo a vzduch oxidují silice. Sklenice od marmelády stačí, pokud ji naplníte po okraj a zavřete. Ale pozor: každé otevření do dózy pustí vlhkost. Radši si připravte menší zásobu na dva měsíce a zbytek nechte v uzavřené nádobě.

U bavlny platí, že ji ničí hlavně mechanické tření a zbytek pracího prostředku v tkanině. Trička a košile perte naruby, zapnuté, při 30–40 °C, s poloviční dávkou prostředku. Aviváž bavlnu změkčí, ale zároveň obalí vlákna a snižuje savost – u ručníků a spodního prádla ji vynechte úplně. Sušte na vzduchu, ideálně ve stínu; přímé slunce vyšisuje barvy rychleji než jakékoli praní.

Kožené boty a bundy nesnášejí vodu v kombinaci s teplem. Mokrou kůži nikdy nesušte na radiátoru ani u kamen – vlákna se stáhnou, kůže ztvrdne a popraská. Nechte je uschnout při pokojové teplotě, vložte dovnitř noviny nebo savou vložku, která vytáhne vlhkost. Jednou za čas kůži ošetřete voskem nebo krémem, ale jen na čistý a suchý povrch. Špatně je i přemazávání: mastná vrstva chytá prach a kůže se ucpe.

Většina lidí plánuje túru podle stoupání. Sledují převýšení nahoru, hlídají si čas na vrchol a pak se diví, že je sestup dostane. Přitom právě klesání bývá to, co bolí nejvíc — kolena, stehna, kotníky i hlava. Naplánovat túru tak, abyste zvládli i náročný sestup, znamená přemýšlet o cestě dolů dřív, než vyrazíte.

Bazalku nesušte svázanou ve svazku. Listy se překryjí a vnitřek svazku zplesniví, i když povrch vypadá suchý. Rozprostřete ji na síto nebo papírový sáček s otvory. Máta naopak snese svazek, ale jen volně zavěšený a v místnosti, kde netáhne studený vzduch od oken.

Přímé slunce navíc zahřívá půdu i vzduch u okna. U skla může být o několik stupňů tepleji než v místnosti, což rostliny vysušuje. Pomůže přesunout je o půl metru dál od skla, nebo postavit mezi rostlinu a okno lehkou překážku. V zimě, kdy je slunce nízko a svítí déle, dávejte pozor i na východní okna, protože i tam může polední paprsek zasáhnout listy.

Když bylinky přes zimu zvlhnou, nevyhazujte je. Rozprostřete je na plech a dosušte při nízké teplotě. ale nikdy nepřidávejte čerstvou bylinku k té staré. Vlhká bylinka nakazí suchou. Stejně tak nedávejte do jedné dózy tymián a mátu. Vůně se smíchají a po měsíci nepoznáte ani jednu. Každý druh mějte zvlášť, označený a uskladněný v chladu a temnu.

Typická chyba je myslet si, že rostlina potřebuje „hodně světla", a dát ji rovnou na parapet k jižnímu oknu. Další častá chyba je přesunout rostlinu ze stínu na přímé slunce naráz. Rostlina se musí přivykat postupně, jinak se spálí i ta, která jinak přímé slunce snese. Přesuny dělejte po dvou až třech dnech, vždy o kousek blíž ke světlu. Pokud už listy spálíte, odstřihněte poškozené části a rostlinu přesuňte do polostínu. Zalévejte méně, protože spálená rostlina spotřebuje méně vody a přemokření by ji dorazilo.

Sbírejte bylinky ráno po oschnutí rosy, ideálně mezi sedmou a desátou hodinou. V poledne je v rostlině méně silic a více vody. Stonky stříhejte těsně nad spodními listy, nikdy netrhejte celé trsy i s kořeny. Čím rychleji se bylinka dostane ze záhonu do sušicího prostoru, tím lépe. Pomačkané nebo zapařené listy začnou hnít ještě před uschnutím a nakazí celou várku.

Které to jsou a jak je umístit První je kapradina, například druh rodu Nephrolepis. Má tenké listy bez ochranné vrstvy a přímé slunce je spálí do ztracena. Postavte ji metr až dva od okna, ideálně na severní nebo východní stranu. Druhou je břečťan, který sice snáší stín, ale ostré polední světlo ho vysuší a listy zblednou. Třetí je maranta, jejíž listy se při silném světle stočí a okraje zhnědnou. Čtvrtou je africká fialka, která potřebuje jasné, ale rozptýlené světlo; přímé slunce jí popálí střed růžice. Pátou je vánoční hvězda, která při přímém světle opadá během týdne.

Z kopce se úchop mění. Hůl je delší, protože ji držíte výš, obvykle za horní část rukojeti nebo za prodlouženou rukojeť. Nesnažte se ji držet stejně jako při stoupání, jinak budete mít tendenci se o ni opírat celým tělem. Hrot stavte níž a mírně před sebe, aby vás brzdil a odlehčoval kolenům. Dlaní tlačte proti rukojeti, ale nechte loket mírně pokrčený. Tuhá paže přenáší nárazy přímo do ramene a krku.

Když rostlinu umístíte správně, poznáte to podle sytě zelených listů a nových výhonů. Pokud se listy kroutí, blednou nebo mají suché skvrny, je to signál, že je na ně přímé světlo příliš. Přesuňte ji a sledujte změny dva až tři týdny. Většina z těchto pěti druhů se vzpamatuje, pokud zasáhnete včas, ale spálené listy už nikdy nezezelou.