Stěhování bez škrábanců: ochrana nábytku, kterou podceníte

Než se pustíte do demontáže rohové sedačky, ověřte si její skutečné rozměry. Nejde jen o šířku a hloubku, ale také o výšku područek a hloubku sedáku. Tyto hodnoty určují, zda se sedačka vejde do místnosti, do výtahu nebo přes úzké schodiště. Praktickým trikem je změřit si průchozí profil dveří a porovnat ho s největším rozměrem jednotlivých dílů. Většina rohových sedaček se dodává v rozloženém stavu na několik částí, ale i tak může být jeden kus příliš velký na běžné dveře. Pokud plánujete stěhování, raději si vyžádejte přesné rozměry od prodejce a porovnejte je s vaším bytem. Pamatujte, že rezerva alespoň pět centimetrů na každé straně je nutná pro bezpečný průchod bez poškození.

Když komodu nakonec přemístíte, montáž šuplíků je opačný postup. Zasuňte je do kolejniček tak, aby zapadly do drážek. Pokud neklapnou, nevyvíjejte tlak. Zkontrolujte, zda není něco zablokované. Častý problém je, že se šuplík nasadí šikmo a kolejnička se ohne. V takovém případě povolte šrouby na vedení a znovu je vyrovnejte. Správně usazený šuplík jede hladce a bez zadrhávání.

Když na rohy přijde tvrdá zkouška: kartonové chrániče a deky Při stěhování nebo přemisťování nábytku jsou nejzranitelnější rohy a hrany. Právě na ně se vyplatí nasadit kartonové rohy, které se běžně používají při balení zásilek. Stačí je nasadit na hranu a zajistit páskou, případně provázkem, aby držely na místě. Karton absorbuje nárazy a zabrání přímému kontaktu s tvrdým povrchem. Důležité je karton nepřelepovat lepicí páskou přímo na lak nábytku, protože páska může zanechat stopy.

Klíčové je připravit si správné vybavení. Nepodceňujte roli popruhů s poutky, které si uvážete kolem skříně nebo komody. Díky nim si zátěž rozložíte na ramena a záda, místo abyste se ohýbali a namáhali páteř. Vždy mějte po ruce také kluzné podložky – pokud nemáte speciální, poslouží i staré deky nebo koberec. Ty dáte pod těžký kus a budete ho po podlaze sunout, místo abyste ho zvedali. Tím ušetříte síly a minimalizujete riziko zranění.

Pro větší kusy, jako jsou komody, stoly nebo dveře, je dobré použít dek nebo přikrývek. Nábytek jimi obalte tak, aby se látka nepřekládala přes hrany, ale kopírovala je – jinak vzniknou hrboly, které tlak přenášejí na jedno místo. Deku zajistěte provázkem, ne gumičkou, která by mohla povrch stlačit. Pod deku můžete ještě přidat bublinkovou fólii, ale pozor, aby byla bublinkami ven a ne dolů – tak lépe tlumí nárazy.

Samotnou komodu pak zkontrolujte. Pokud má volné police, zajistěte je páskou nebo je vyjměte. Stejně tak sejměte vrchní desku, pokud je oddělitelná. Při manipulaci s prázdnou komodou dávejte pozor na hrany – jsou nejzranitelnější. Obalte je bublinkovou fólií nebo měkkým papírem a přelepte lepicí páskou. Nezapomeňte na zadní stranu, kde často trčí hřebíky či skobičky. Ty zabalte zvlášť, aby nepoškrábaly ostatní povrch.

Pořizování nového nábytku je investice, kterou chcete mít co nejdéle bez poskvrnky. Stačí ale jedna neopatrná manipulace s klíči v kapse, přetažení tašky přes roh stolu nebo hraní si domácího mazlíčka a povrch je nevratně poškozený. Nejlepší obranou je prevence, a to hned v několika podobách, které můžete kombinovat podle toho, kde se nábytek nachází a jakému zatížení je vystavený.

Před demontáží vždy vysuňte šuplík úplně ven. Pak se podívejte na kolejničky. U některých typů je nutné zmáčknout páčku na obou stranách, u jiných stačí zatáhnout za modrý či černý plastový díl. Nezapomeňte, že šuplíky v jedné komodě nemusí být identické. Horní může mít jiné pojezdy než spodní. Pokud si nejste jistí, vyfoťte si mechanismus mobilem, ať víte, jak ho zase složit.

Po rozložení si díly označte samolepkami nebo fotografiemi — ušetříte si čas při zpětné montáži. Jednotlivé části ukládejte tak, aby na sobě neležely těžké rohy. Pokud je to možné, postavte je na bok, ale dbejte na to, aby nebyla poškozená textilie. Při přenášení přes úzké schody je nejlepší demontovat i područky, pokud to konstrukce umožňuje. Mnoho lidí zapomíná, že područky jsou často samostatné díly, které se dají odpojit bez nářadí. Ušetříte si tím spoustu problémů při průchodu dveřmi. Než začnete, vyfoťte si celou sedačku z více úhlů — poslouží vám jako stavební plán při opětovném složení.

Nejoblíbenější a nejuniverzálnější ochranou jsou samolepicí fólie. Hodí se na rovné plochy, jako jsou desky stolů, police nebo dvířka skříněk. Před nalepením povrch důkladně očistěte od prachu a mastnoty, jinak fólie nebude držet a začnou se pod ní tvořit bubliny. Pokud chcete fólii později sundat, volte variantu s nižší přilnavostí, abyste nepoškodili lak. Na hrany a rohy fólie nestačí, protože se na nich snadno odlupuje, proto tam použijte jinou ochranu.