Procházka pražskými pasážemi: co objevíte, když zvednete oči od chodníku

Až budete mít procházku naplánovanou, nechte si čas i na bezcílné bloudění. Právě tehdy objevíte detaily, které jiní přehlédnou – třeba zapadlé dvorky, drobné galerie nebo staré řemeslné dílny. Pasáže vám nepředají své příběhy hned, ale pokud se k nim budete vracet, začnete postupně rozumět jejich kouzlu. A to je zážitek, který vám žádná aplikace nezprostředkuje.

Při prohlídce se vyhněte rušným hodinám, kdy jsou pasáže plné lidí mířících do obchodů nebo kanceláří. Ideální je ráno mezi osmou a desátou, kdy jsou pasáže klidné, nebo naopak pozdní odpoledne, kdy se sem vrací zaměstnanci okolních firem. Všímejte si, jak se prostor mění v průběhu dne – kavárny otevírají své zahrádky, květinářství vystavují čerstvé zboží, a vy tak můžete vidět běžný provoz, který je z velké části skrytý před zraky turistů.

Nezapomínejte ani na zahradní architekturu. Svah můžete proměnit v terasovitou zahradu s opěrnými zídkami z přírodního kamene, které budou ladit s okolní zástavbou. Vyhněte se ale použití prefabrikovaných betonových tvárnic, které působí rušivě a vyžadují složitější zakrytí. Místo toho zvolte suché zídky z lomového kamene, které umožňují přirozený pohyb vody a drobných živočichů. Při osazování rostlin mějte na paměti, že na svahu se voda drží méně, proto vybírejte suchomilné druhy a mulčujte půdu, aby se omezil výpar.

Když se řekne funkcionalistická architektura Prahy, většina si představí vilovou čtvrť Baba. Není divu – jde o unikátní soubor staveb, které vznikly na začátku třicátých let minulého století jako manifest moderního bydlení. Ale pozor: prohlídka Baby není jen o pohledu na fasády z ulice. Bez znalosti historických souvislostí a bez všímavosti k detailům vám unikne to podstatné – a výsledný dojem bude plochý.

Začněte u přízemí. Podívejte se na sokl, tedy spodní část zdi. Pokud je kamenný nebo z hrubě tesaných kvádrů, pravděpodobně pochází z dob, kdy se do dvora vjíždělo s povozy a materiál se musel chránit před nárazy. Když narazíte na stopy po kování – třeba na železné kruhy nebo trámy zapuštěné do zdi – jde často o zbytky přístřešků pro koně nebo skladovacích ramp. Pozor si dejte na to, že některé prvky byly druhotně osazené, takže si všímejte, jestli kování lícuje s okolním zdivem, nebo naopak působí jako pěst na oko.

Dalším klíčem jsou okna. Ve dvorních traktech bývají menší, často i zazděná. Zazděné okno poznáte podle toho, že omítka v jeho špaletě je hladší a mladší než okolí, nebo naopak podle stopy po parapetu, který se dochoval v podobě vodorovné lišty. Pokud je okno nověji proražené, všimněte si, že překlad nad ním je rovný a nezdobený, zatímco stará okna mívají klenutý oblouk nebo kamenný překlad. Typickou chybou je soudit stáří podle velikosti otvoru – malé okno může být mnohem starší než velké, protože se dříve zasklívalo jen to, co bylo nutné.

Nejdřív si zjistěte, které domy jsou skutečně funkcionalistické Častý omyl je považovat za funkcionalistický každý dům, který má rovnou střechu nebo bílou omítku. Na Babě najdete i stavby z mladších období, které stylově navazují, ale nejsou součástí původního urbanistického konceptu. Skutečné perly poznáte podle hladkých fasád bez ornamentů, pásových oken, teras a střešních zahrad. Typické jsou také detaily, jako jsou kovová zábradlí nebo originální okenní rámy, které se často dochovaly v původní podobě. Pokud si nejste jistí, sáhněte po odborné literatuře nebo mapových podkladech z architektonických průvodců.

Klíčem je práce s výškovými rozdíly Při navrhování vstupů a přístupů pamatujte na to, že hlavní vchod nemusí být vždy z ulice. V pražských čtvrtích, jako jsou Dejvice nebo Karlín, najdete domy, kde je vstup z úrovně vyšší ulice a zahrada se svažuje dolů. Důležité je naplánovat si pěší trasy tak, aby nebyly příliš strmé. Doporučuji navrhnout venkovní schodiště s podestami, ne s nepřerušeným přímým během. Podesty umožňují odpočinek a také bezpečnější pohyb při dešti či sněhu. Pokud je to možné, využijte terén pro vytvoření dvou úrovní vstupu – jeden z ulice a druhý ze zahrady.

Pražské pasáže nejsou jen zkratky mezi ulicemi. Jsou to svébytné světy, které se návštěvníkovi otevřou ve chvíli, kdy odbočí z rušné třídy do méně nápadného vchodu. Pokud se chcete vyhnout davům a objevit atmosféru, kterou běžný turista nevidí, stačí dodržet pár zásad. Nespěchejte, sledujte detaily a hlavně si všimejte světla – pasáže mají často prosklené stropy a v určitou denní dobu se v nich hraje světlo úplně jinak, než večer.