Proč vám uniká teplo, i když topíte naplno?

Další častou chybou je izolace položená až k okapu nebo naopak vynechaná místa u štítové zdi. Právě tyto okraje bývají nejchladnější a vzniká tam kondenzace. Pokud se do opravy pustíte sami, dodržte alespoň minimální doporučenou tloušťku izolace podle typu konstrukce. Nikdy ji nemačkejte do příliš úzkého prostoru, raději přidejte latě a vytvořte prostor větší. A nezapomeňte, že izolace musí dýchat – pokud ji zakryjete neprodyšnou fólií z obou stran, zadusíte ji a vlhkost zůstane uvnitř.

Klíčové je pochopit, že izolace nefunguje sama o sobě. Musí být souvislá, správně tlustá a hlavně bez mezer. Stačí jedna netěsnost u prostupu komínu, kabelů nebo v místě, kde se střetává izolace se sádrokartonovou deskou, a vznikne tepelný most. Tímto mostem uniká teplo v podstatě nepřerušeně, i když je zbytek půdy zasypaný minerální vatou. Často se také stává, že izolace je zmáčknutá, prověšená nebo položená jen tak „na oko" mezi trámy, což její účinnost výrazně snižuje.

Běžná skříň se šikmou stěnou nepočítá. Její bok je obdélník a dveře se otevírají do plné hloubky po celé výšce. Pokud ji postavíte k šikmině, vznikne mezera za korpusem, do které se nedostanete, ale která ubírá podlahovou plochu. Horší varianta je posunout skříň od zdi tak, aby se vešla. Tím ztratíte přístup k místu za ní a často i možnost otevřít dveře do strany. Řešením není skříň koupit a doufat, že to vyjde. Řešením je nechat vyrobit korpus se zkoseným bokem, který kopíruje úhel stropu. Zkosení se dělá buď napevno podle změřeného úhlu, nebo s malou tolerancí, aby nábytek neškrtal o omítku.

Zásuvky vysouvané z podlahy nebo z nízkého soklu mají jednu zásadní výhodu v tom, že nevyžadují místo před sebou. Otevíráte je tahem vzhůru nebo vodorovně, takže i kdybyste měli v podkroví postel nebo stůl až u stěny, nic nepřekáží. Pozor ale na dvě věci: pojezdy musí unést plné zatížení i po letech a horní hrana zásuvky nesmí kolidovat s izolací střechy. Typická chyba je koupit zásuvku s měkkým dnem a nacpat do ní těžké věci – dno se vyboulí a zásuvka přestane jezdit.

Při opravě izolace je potřeba dodržet několik zásad. Izolace musí být položena v souvislé vrstvě, bez mezer a bez zbytečného stlačování. Pokud je mezi trámy málo místa, je lepší přidat druhou vrstvu křížem, aby se překryly tepelné mosty. Vždy je nutné zajistit, aby izolace zůstala suchá – pod ní má být parozábrana, nad ní zase větraná mezera. Častou chybou je, že lidé dají parozábranu na špatnou stranu nebo ji úplně vynechají. Pak do izolace proniká vlhký vzduch z interiéru a ta postupně ztrácí vlastnosti.

Dvířka vypadají lépe, ale jen do chvíle, než je otevřete Dvířka do nejnižšího prostoru působí elegantně a snadno se srovnávají s obkladem stěn. Jenže každé otevření zabere půdorys před nimi. U šikminy se dvířka často nedají otevřít víc než do 45 stupňů, takže se do prostoru dostanete jen bokem. Nejčastější chyba je osadit dvířka příliš vysoko – pak vznikne hluchý prostor pod nimi, kam stejně nic nedáte, a přitom jste ztratili místo, které mohla využít zásuvka.

Špatně izolované podkroví je nejčastějším důvodem, proč se teplo z obytných místností ztrácí mnohem rychleji, než by muselo. Teplý vzduch má tendenci stoupat vzhůru a pokud nad ním není dostatečná bariéra, uniká přímo skrz strop a střešní konstrukci ven. Rozdíl mezi kvalitně a nekvalitně zatepleným podkrovím poznáte nejen na účtu za energie, ale i na tom, jak rychle místnosti vychladnou po vypnutí topení.

Interiérové příčky v podkroví bývají často sádrokartonové a lehké. Zvuk mezi místnostmi se pak šíří i malými netěsnostmi. Pomůže dvojité opláštění s minerální vlnou uvnitř, ale i jednoduchý trik: těsnění zásuvek a přechodových profilů. V podkroví se také více projevuje kročejový hluk, pokud je podlaha pouze z OSB desek. Vložení akustické podložky pod plovoucí podlahu nebo koberce výrazně sníží dunění.

Ať vyberete cokoli, nechte v nejnižším místě malou mezeru pro proudění vzduchu. Podkroví špatně větrá a uzavřený prostor u střechy bývá vlhký. Není to o estetice, ale o tom, zda vám věci uvnitř vydrží sezónu, nebo dvě.

Rozdíl mezi ranním a odpoledním sluncem se projeví i v zimě. Nízké ranní slunce může místnost příjemně prohřát, pokud clonu necháte částečně otevřenou. Odpolední slunce v zimě naopak často nesvítí vůbec. Nastavujte clonu podle ročního období, ne jen podle hodin. Kdo to dělá, ušetří za chlazení i vytápění a okno vydrží delší dobu bez únavy materiálu.

Praktické pravidlo: pokud je výška nejnižšího místa menší než zhruba 40 cm, zvolte zásuvky. Vejdete se do nich i v podkroví, kde by dvířka narazila do střešní konstrukce. Naopak tam, kde je před prostorem alespoň metr volné podlahy a výška přesahuje 60 cm, mají dvířka smysl – lépe se do nich ukládají velké kusy, které byste do zásuvky nevmáčkli.