Nepotřebné soubory: proč je mazat ručně a kdy to nechat na nástrojích
Než spustíte instalaci, vždy si uložte otevřenou práci a zavřete ostatní programy. Aktualizace systému vyžaduje restart, a pokud máte nedokončené dokumenty, přijdete o ně. U větších aktualizací, jako je přechod na novou verzi operačního systému, se vyplatí počkat dva až tři dny po vydání. První várka uživatelů často nahlásí skryté chyby. Mezitím si přečtěte, jestli nová verze nezpůsobuje problémy s vaším konkrétním hardwarem, a teprve poté aktualizaci spusťte. Nespěchejte, ale ani nečekejte měsíce.
Nakonec si dejte pozor na časování. Ideální je provést export a zálohu nejméně den předem. Přenos čísla totiž může proběhnout rychleji, než čekáte, a vy byste nestihli chybějící kontakty dořešit. Vytvořte si také místní kopii souboru VCF na disku počítače nebo na flash disku. Cloud je pohodlný, ale pokud omylem smažete účet, přijdete o vše. Lokální záloha je pojistka, která funguje vždy.
Dalším častým omylem je ignorování systémových aktualizací. Aktualizace firmwaru BIOS a ovladačů neřeší jen bezpečnost, ale také správné řízení napájení a teploty. Když výrobce vydá novou verzi, přečtěte si poznámky k vydání – někdy obsahují opravy, které zabrání přehřívání. Dejte si ale pozor na univerzální aktualizátory, které stahují neověřené ovladače z neoficiálních zdrojů. Vždy preferujte oficiální nástroj výrobce nebo službu Windows Update, pokud ji používáte.
Než začnete s úklidem, ujasněte si, co vlastně chcete odstranit. Do kategorie nepotřebných souborů patří dočasné soubory z prohlížeče, staré instalační balíčky, prázdné koše, staré body obnovení systému, ale i duplicitní fotky či dokumenty. Ne všechny soubory jsou ale bezpečné k smazání – systémové soubory ve složce Windows nebo knihovny aplikací raději nechte být, jinak riskujete nestabilní systém.
Slabý signál Wi-Fi v bytě či domě dokáže pořádně otrávit práci i zábavu. Než se ale vydáte do obchodu pro nový router, vyplatí se projít pár zásadních kroků, které často zvládnou problém vyřešit zadarmo. Mnoho domácností totiž bojuje s překážkami, které lze odstranit bez jediné koruny navíc.
Základem je pravidelná kontrola ventilace. Minimálně jednou za půl roku vyfoukejte prach ze žeber chladiče. K tomu nepoužívejte vysavač – hrozí poškození lopatek ventilátoru. Místo toho použijte plechovku se stlačeným vzduchem a držte ji svisle. Než začnete, notebook vypněte a odpojte od napájení. Také zkontrolujte, zda jsou všechny otvory pro přívod vzduchu volné – spodní mřížka se často ucpe až k neprůchodnosti.
Většina lidí při výběru nového telefonu nebo tarifu sleduje hlavně cenu a velikost displeje. Málokdo se ale zajímá o to, jaké frekvence a technologie mobilní sítě daný přístroj skutečně podporuje. Výsledek pak vypadá tak, že máte na displeji plnou signalizaci, ale internet se tváří, jako by se vrátil do dob vytáčeného připojení. Pojďme se podívat na to, co se v mobilní síti děje a proč vám někdy 4G i 5G dělá naschvály.
Začněme u 4G, tedy LTE. Tato technologie je dnes standardem a její rychlost ve většině případů bohatě stačí na streamování videa nebo videohovory. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se pohybujete na okraji pokrytí nebo ve špatně dostupném interiéru. Typická chyba je spolehnout se na indikátor signálu v telefonu, který ukazuje jen sílu přijímaného rádiového signálu, nikoli jeho kvalitu. Pokud máte plné tři čárky, ale rychlost je tristní, jde často o zahlcenou základnovou stanici, což se děje především ve večerních hodinách v hustě obydlených čtvrtích.
Při výběru tarifu si všímejte, jaká data jsou skutečně součástí nabídky. Mnoho lidí sáhne po nejlevnější variantě a pak se diví, že jim i běžná aplikace na navigaci žere data rychlostí blesku. U 5G je důležité hlídat tzv. latenci, tedy dobu odezvy serveru. Pro běžné prohlížení webu je rozdíl mezi 20 a 50 milisekundami nepostřehnutelný, ale pro online hraní her nebo videohovory už poznáte rozdíl. Vždy se proto dívejte na parametry připojení, nejen na velikost datových balíčků.
Jak předejít ztrátě při přechodu na jiný typ účtu Pokud přecházíte z firemního účtu na osobní nebo naopak, narazíte na problém s oddělenými databázemi. Kontakty z firemního účtu se nezávisle nepřesunou do osobního. Musíte je nejprve vyexportovat do souboru ve formátu VCF, případně CSV. Soubor pak nahrajte do nového účtu přes jeho webové rozhraní. Většina služeb nabízí import přímo v nastavení, kde vyberete soubor a potvrdíte. Pozor na duplicity – před importem si v novém účtu vytvořte skupinu nebo štítek, abyste případné chyby snadno našli.