Než začnete bourat, projděte si těchto šest kroků

Výrobci uvádějí dvě čísla: nosnost na polici a celkovou nosnost regálu. Obě jsou zavádějící, pokud je nečtete společně. Regál s pěti policemi a nosností 100 kg na polici nemusí unést 500 kg, protože zatížení se přenáší do spojů a do stojek. U levnějších regálů je navíc nosnost uváděna při rovnoměrném zatížení na celou plochu police. Plechovka barvy uprostřed police zatíží jen jeden bod a police se ohne i při poloviční hmotnosti. Pokud chcete skladovat těžké věci, hledejte regál s nosností alespoň o třetinu vyšší, než je skutečná hmotnost věcí, a těžké předměty dávejte na spodní police. Tím snížíte těžiště a regál se nepřevrhne.

Postup šití od střihu po zapínání Látku položte lícem k líci a přišpendlete. Sešijte tři strany rovným stehem s délkou kolem 2,5 mm, v rozích dvakrát projeďte. Nechte otvor na zapínání. Druhy zapínání: skrytý zip, knoflíky, nebo tunelová chlopeň. Zip našijte tak, aby vroubky nebyly vidět. U deky je praktičtější zip po celé šířce, u polštáře stačí kratší. Nezapomeňte na dostatečný přídavek na šev, jinak zip při oblékání praskne.

Každá úprava bytu začíná rozhodnutím, co vlastně chcete změnit. Než zavoláte řemeslníky nebo začnete objednávat materiál, strávte alespoň dva večery nad půdorysem. Změřte každou místnost, zakreslete dveře, okna, radiátory, rozvody vody a elektřiny. Do plánu si poznamenejte, kam dopadá denní světlo a kde naopak bývá celý den tma. Právě tyto údaje rozhodují o tom, jestli bude nové uspořádání fungovat, nebo skončí jako drahá korekce.

Druhá past je přeplácaný prostor. Sjednocení neznamená přidávat, ale spíš ubírat. Projděte byt a odstraňte předměty, které do zvolené škály nepatří – suvenýry z cest, dárky od příbuzných, staré doplňky. Nemusíte je vyhodit, stačí je seskupit na jedno místo, nebo uschovat. Prázdná plocha je pro jednotný dojem stejně důležitá jako barvy. Méně předmětů znamená, že vynikne to, co zůstalo.

Nakonec úložné prostory. Ložnice není sklad. Pokud do ní cpete sezónní oblečení, krabice a věci, které nikdy nepoužíváte, budete se v ní cítit stísněně. Vytřiďte to, co patří jinam — chodba, sklep, komora. Pod postelí nechte jen to, co se tam vejde naplocho a co opravdu potřebujete. Prázdný prostor není plýtvání, je to podmínka odpočinku.

Před obrácením zastřihněte rohy do tupého úhlu a odstřihněte přebytečné švy. Otočte na líc a vyžehlete. Prošijte po obvodu, aby se šev nekroutil. Pokud šijete deku, prošijte ji v pruzích nebo kosticích, aby se výplň neposouvala. U polštáře stačí obšít okraj. Při žehlení dávejte pozor na zip – přežehlení ho zničí. Hotový povlak oblečte a zkontrolujte, zda sedí.

Materiál volte podle toho, jak často se bude prát. Na polštář se hodí bavlna, len nebo směs s polyesterem. Pro deku je příjemná flanel, bavlna s vyšší gramáží nebo směs, která tolik nežmolkuje. Prodyšnost je důležitější než lesk. U vzorovaných látek počítejte s opakováním motivu, abyste při stříhání nepřišli o symetrii. Vždy předem srazte látku vypráním nebo napařením, jinak se hotový povlak po prvním praní zkroutí.

Než začnete stříhat, změřte si peřinu nebo polštář, na který povlak chcete. U polštáře stačí délka, šířka a výška. U deky změřte šířku, délku a tloušťku, ale počítejte s tím, že se deka po vyprání mírně srazí. Pokud měříte starý povlak, přidejte na švy a na zapínání alespoň 3 cm. Častá chyba je měřit těsně bez rezervy – výsledný povlak pak nejde obléknout nebo praská v rozích.

Typické chyby: špatný přídavek na šev, zapomenutí sražení látky, příliš tuhý zip, nebo nedostatečné zpevnění rohů. Pokud se povlak po oblečení napíná, je malý. Pokud plandá, je velký. Raději uberte než přidejte. U deky počítejte s tím, že čím silnější výplň, tím větší přídavek na tloušťku. Vždy si udělejte zkušební vzorek z odřezků, ať víte, jak se látka chová.

Nářadí a mulč rozhodují o tom, jestli je údržba dřina, nebo rutina. Tupé nůžky trhají pletiva a dělají rostlinám vstupní bránu pro infekci. Po každém použití je otřete a jednou za čas přebruste. Mulč z kůry, posečené trávy nebo listí drží vlhkost, brzdí plevel a postupně se rozkládá do půdy. Ale pozor: vrstva silnější než deset centimetrů udusí půdu a v trávě pod ní se daří slimákům. Mulčujte tenčeji a častěji. A ještě jedna věc, na kterou se zapomíná: údržba zahrady má být v souladu s tím, kolik máte času. Zahrada, která odpovídá vašemu tempu, není o nic méně hezká než ta, na kterou nemáte.

Nakonec si vše projděte v reálném čase. Projděte byt ráno, odpoledne i večer a představte si běžný den: kde odkládáte klíče, kde věšíte prádlo, kam si sednete s notebookem. Plán, který funguje na papíře, musí obstát i v pondělí ráno, kdy spěcháte do práce. Když si nejste jistí, pozvěte někoho, kdo v podobném prostoru bydlí, a nechte si jeho postřehy. Ušetříte si tím řadu slepých uliček.