Na co si dát pozor, aby gauč vydržel i spaní?
Rozkládací funkce je častý zdroj zklamání. Mechanismus, který se rozkládá vysunutím sedáku dopředu, potřebuje před pohovkou volný prostor, často přes metr. Pokud ho nemáte, bude vám ležení nepohodlné nebo na překážku. U rozkládání do stran se zase počítá s místem po straně. Vyzkoušejte rozkládání přímo v prodejně, ne jen podle obrázku. Zkontrolujte také, jestli se mechanizmus ovládá jednou rukou a jestli nezůstávají ostré hrany v úrovni, kam dosáhne dítě.
Většina lidí řeší, jaká kamna pořídit, ale málokdo řeší, co do nich vloží. Přitom právě vlhkost dřeva rozhoduje o tom, kolik tepla skutečně dostanete. Vlhké dřevo spotřebuje velkou část energie na odpaření vody, místo aby hřálo místnost. Suché dřevo hoří rychleji, čistěji a vydá víc tepla při stejném množství. Rozdíl mezi dvacetiprocentní a třicetiprocentní vlhkostí poznáte nejen na účtu za palivo, ale i na tom, jak často musíte přikládat a čistit komín.
Barva a materiál hrají roli víc, než se přiznává. Světlé odstíny zmenšují prostor a každá skvrna je vidět. Tmavé odstíny pohlcují světlo a v malém pokoji působí těžce. Kompromisem jsou střední tóny v matném provedení. Vždy si vezměte vzorek potahu domů a položte ho na místo při denním i umělém světle. Barva, která vypadá v obchodě teplá, může doma zezelenat nebo zešednout. Stejně tak si ověřte, zda je potah snímatelný a pratelný. Potah, který nelze sundat, se po pár letech stane zdrojem nepohodlí.
Gauč, na kterém se dá pohodlně sedět i spát, není jen tak obyčejný kus nábytku. Většina lidí sice hledá něco, co vypadá dobře v obýváku, ale zapomíná, že přes den na tom budou sedět a v noci spát. Právě kombinace těchto dvou funkcí dělá z výběru pořádný oříšek. Pokud se rozhodujete jen podle vzhledu nebo barvy potahu, velmi pravděpodobně skončíte s gaučem, který vás po pár měsících přestane bavit – a hlavně bolet.
Nejlepší výsledek přinese pravidelnost. Jednou týdně otřete kuchyňskou linku octovou vodou, vyměňte sodu v miskách, propláchněte odpad a vyvětrejte. Zápach z kuchyně není o chemii, ale o vlhkosti, zbytcích a vzduchu. Když tyto tři věci zvládnete, ocet a soda udělají zbytek.
Kromě samotných listů je nutné čistit i okolí. Prach se usazuje na mulčovací vrstvě, na kmeni, na konstrukcích i na oplocení a při každém dešti nebo větru se znovu dostává na listy. Mulč z kůry nebo štěpky pomáhá držet půdu na místě, ale jen pokud je vrstva dost silná a pokud se půda pod ní nevíří. Při zalévání nerozstřikujte vodu do vzduchu, ale mířte přímo k zemi, protože kapičky vody vážou prach a usazují ho na listech.
Důležité je také správně zvolit velikost. Botička má být o několik milimetrů delší než noha, ale ne příliš. Když je malá, tlačí na prsty a dítě pláče při každém kroku. Když je velká, noha v ní plave, dítě zakopává a botičky ztrácí. Změřte nohu ve stoje, nejlépe odpoledne, kdy noha mírně otéká. Zkuste botičku na obě nohy a nechte dítě udělat několik kroků. Sledujte, jestli nezakopává, nekroutí nohu nebo se nechytá za botu.
U opěradla platí opak, než se na první pohled zdá. Příliš nízké opěradlo nedrží hlavu a krk, příliš vysoké zase blokuje vzduch a působí stísněně. Pro posezení s knihou nebo šálkem kávy je vhodná výška 75 až 85 cm od podlahy. Vždy si sedněte na delší dobu, ne jen na pár vteřin. Pět minut v obchodě nic neřekne; dvacet minut odhalí, jestli vás tlačí přední hrana sedáku nebo jestli se výplň příliš rychle propadá.
Prvním a nejdůležitějším parametrem je hloubka sedací plochy. Pro sezení potřebujete hloubku okolo 55–65 cm, aby se stehna neopírala o hranu a záda měla oporu. Pro spaní je ale potřeba alespoň 80 cm, ideálně 90 cm. Řešením je rozkládací mechanismus, který plochu prodlouží. Dejte si pozor na levné mechanismy na principu „vysunutí dopředu" – často se po čase zaseknou nebo povolí. Nejspolehlivější bývá systém, kdy se sedák vysune a opěradlo sklopí do roviny. Vždy si nechte před nákupem mechanismus předvést, a to několikrát za sebou.
Před zatopením dřevo přeneste do vytápěné místnosti alespoň den předem, aby se ohřálo na pokojovou teplotu. Studené dřevo z venku hoří hůř a snižuje výhřevnost. Do kamen vkládejte menší množství suchého dřeva častěji než velkou hromadu naráz. Příliš mnoho paliva najednou dusí plamen, vzniká dehet a komín se zanáší. Pravidelné menší dávky se suchým dřevem udrží stabilní teplotu a čistší spalování.
Před koupí si doma změřte nejen místo, kam gauč postavíte, ale i cestu, kterou ho budete protahovat. Rozkládací gauč bývá hluboký i přes metr a často se nevejde do dveří nebo do výtahu. Zjistěte si také, zda se dá rozložit pouze částečně – někdy stačí vysunout jen část, když potřebujete jen odpočívat. A nezapomeňte na údržbu: mechanismus občas promažte a potah vysávejte, jinak se vám i dobrý gauč brzy rozpadne.