Má smysl si nechat zděděné pianino? Podle čeho to poznat?

Čtvrtý případ: používáte špatný typ vlhčovače. Trubičkový vlhčovač, který se namáčí do vody a strká do ozvučnice, je klasika. Jenže když ho naplníte přes míru, voda vyteče na dřevo a způsobí fleky nebo nabobtnání. Kapkový vlhčovač zase uvolňuje vlhkost příliš rychle. U obou platí: namočit, otřít do sucha, vložit. Nikdy nenechávejte vlhčovač ležet přímo na dřevě – vždycky ho dejte do přihrádky nebo mezi výztuhy, aby vzduch mohl proudit. Pátý případ: nástroj je z laminátu nebo kompozitu. U těchto materiálů vlhkost neřešíte, ale přebytečná vlhkost podporuje korozi kovových částí a plíseň v pouzdře.

Prasklou desku lze ve většině případů zachránit, pokud nezasahuje do žebra nebo k obložení. Menší trhliny se zpevňují zevnitř pomocí výztuh a lepidla, které se vpraví přes f‑otvor. Větší praskliny podél žebra vyžadují rozebrání dna nebo vrchní desky – to už je práce pro zkušeného opraváře, ne pro domácí dílnu. Varování: nepoužívejte vteřinové lepidlo. Je tvrdé, křehké a při změnách vlhkosti praskne znovu, často i s okolním dřevem.

Kytara, která léta ležela v pouzdře, může vypadat jako vrak, ale ve většině případů nejde o ztracený nástroj. První rekonstrukce koupelny krok za krokem není lepení ani výměna strun, ale diagnostika. Položte nástroj na rovný stůl, prohlédněte si desku proti světlu a pohledem podél hmatníku zkontrolujte, zda krk není zkroucený. Praskliny ve dřevě se dělí na stabilní a aktivní: pokud se okraje proti sobě pohybují při lehkém zatlačení, jde o aktivní prasklinu, kterou je nutné nejdřív zpevnit, ne jen zalepit. Běžná chyba je začít lepit kobylku dřív, než je vyřešená deska – lepidlo pak drží proti tahu strun a prasklina se roztahuje dál.

Typická chyba je otáčení pianina bez předchozího odsazení od zdi. Nejprve zkuste nástroj posunout 10–15 cm od zdi a poslechněte si rozdíl. Teprve pokud to nestačí, uvažujte o otočení. Další častá chyba je podcenění hmotnosti – pianino váží 200–300 kg a při otáčení se snadno poškodí podlaha nebo kolečka. Vždy používejte podložky a zvedejte nástroj, neposouvejte ho po podlaze.

Hudební kout v obýváku vzniká většinou postupně. Nejdřív stojan, pak kombo, pak pár kabelů a stojan na kytaru. Za půl roku je z rohu sklad nástrojů, který přitahuje prach a působí jako něco, co se nestihlo uklidit. Přitom stačí dodržet několik zásad, které nemají nic společného s drahým nábytkem.

Nejdřív zjistěte, co vlastně máte. Pod víkem nebo na vnitřní straně ozvučné desky bývá výrobní číslo a jméno výrobce. Podle nich se dá určit přibližné stáří. Zásadní je ale stav, ne značka. Prohlédněte si ozvučnou desku: praskliny, vypouklá místa nebo stopy po červotoči znamenají vážný problém. Stejně tak rozpadající se kolíčky, do kterých se uchycují struny — pokud drží špatně, Rekonstrukce Bytu ladění nevydrží ani po seřízení.

Pedály prověřte zvlášť. Pravý pedál musí plynule zvedat tlumiče, levý posouvat mechaniku. Pokud pedál vrzá, drhne nebo se zasekává, jde o opotřebené čepy. To se opravuje, ale je to práce pro odborníka.

Co zkontrolovat, než futrál zavře

Základem je vymezit hranici. Ne tichou dohodou, ale fyzicky. Kobereček, jiná barva podlahy, nízký parapet, výměna podlahové krytiny nebo jen světelný pruh. Když hranice není vidět, kout se rozleze do celého obýváku. Dobře funguje i to, že nástroje stojí na jedné podlaze a zbytek místnosti má jinou. Nesnažte se kout schovat za závěs. Závěs z hudebního koutu udělá spíš tajemný sklad.

Typická chyba je nechat si nástroj jen proto, že je „po babičce". Sentiment nehraje roli. Další chybou je nechat pianino roky v nevytápěné garáži nebo na chatě. Vlhkost a mrazy ničí dřevo i struny. Pokud nástroj stojí v suché, vytápěné místnosti a neladí se, také to není dobré — struny se povolují a dřevo praská.

Krk a hmatník se kontrolují až po desce. Pokud je krk prohnutý, seřiďte výztuhu, ale jen po milimetrech a vždy s uvolněnými strunami. Přílišné utažení výztuhy je typická chyba – způsobí vlnitý hmatník a nutnost brousit pražce. Pražce, které trčí, se dají zaklepat a přebrousit, ale pokud je hmatník popraskaný podél drážek, je lepší ho vyměnit.

Typická chyba je kombinovat hudební kout s úložným prostorem pro ostatní byt v panelákuěci. Krabice s Vánocemi, vysavač nebo žehlicí prkno v jednom rohu s kytarou. Hudební kout musí být jen hudební. Pokud tam není místo na všechno, je lepší zmenšit počet nástrojů než je nacpat do jednoho rohu. Druhá častá chyba je přeplnění doplňky. Metronomy, stojánky, noty, kabely, náhradní struny. Všechno, co se nepoužívá denně, patří do zásuvky nebo krabice, která není vidět.

If you're ready to see more information on jak zařídit Malou kuchyni have a look at our page.