Kterým pokojovkám se vyhnout na přímém slunci? Těchto 5 chraňte před žárem
Jak na to: využijte texturu a směr dřeva Textura dřeva je často opomíjeným pomocníkem. Hladká, leštěná podlaha vyžaduje nábytek s výraznou, hrubší kresbou, aby vynikl. Naopak k rustikální podlaze s viditelnými letokruhy se hodí spíše nábytek s hladkým, matným povrchem. Důležité je také sledovat směr dřeva: pokud má podlaha výrazný podélný vzor, nábytek s příčnými liniemi (například žíhaný dub) vytvoří zajímavý rytmus, ale nesmí jich být příliš mnoho.
Jak poznáte, že rostlina trpí nadbytkem světla Prvním varovným signálem bývají světlé, téměř bílé skvrny na listech. Nejedná se o nemoc, ale o popálení. Dalším častým projevem je vyblednutí barvy – zelené listy zešednou, červené nebo pestré odrůdy ztrácejí kontrast. Pozor si dejte i na listy, které se svinují do ruličky, nebo na hnědé suché špičky. Pokud rostlina žloutne a shazuje spodní listy, možná jí slunce vysušuje substrát rychleji, než stačíte zalévat.
Sušení bylinek je nejjednodušší způsob, jak si prodloužit jejich aroma na celou zimu, ale jen za předpokladu, že dodržíte pár zásad. Největší chybou bývá spěch a použití vysoké teploty. Bylinky nepatří do trouby ani do mikrovlnky, pokud nechcete získat hnědý, bezcenný materiál. Ideální je pomalé sušení na vzduchu, při kterém se odpaří voda, ale éterické oleje zůstanou zachované. Sklízejte je ráno po oschnutí rosy, nikdy ne za vlhka nebo po dešti, jinak vám začnou plesnivět.
Osvětlení je zásadní. Přirozené světlo z okna v podkroví nestačí na večerní čtení, proto pořiďte lampu s nastavitelným ramenem a teplým světlem. Vyhněte se halogenovým žárovkám, které vytvářejí ostré stíny. Ideální je LED pásek skrytý pod policí nebo malá stojací lampa postavená vedle křesla. Dbejte na to, aby světlo dopadalo na knihu zezadu nebo z boku, ne přímo do očí. Pokud je v koutku zásuvka, využijte ji pro nabíjení čtečky – ale naplánujte kabeláž tak, aby nepřekážela.
Pro skladování volte vzduchotěsné nádoby, nejlépe ze skla s uzávěrem, který nepropouští vzduch. Papírové sáčky nebo krabičky s nedovřeným víčkem způsobí, že se aroma během pár týdnů vytratí. Před uskladněním je potřeba bylinky zbavit hrubých stonků a případných tvrdých částí, které byste později museli vyhazovat. Lístky můžete ponechat celé nebo je nahrubo nalámat, ale nikdy je nemelte předem na prášek. Celé bylinky si udrží chuť podstatně déle.
V případě podezření na otravu muchomůrkou je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Nevyvolávejte zvracení bez pokynu lékaře, ale uschovejte zbytky hub nebo jejich fotografie, ať je možné určit druh. Záměna muchomůrek je přitom snadno odhalitelná, pokud houbu dělíte na dvě části – klobouk a třeň. U jedlých hub je třeň obvykle pevný a bez pochvy, u smrtelně jedovatých muchomůrek je vždy přítomna pochva, i když někdy je zahrabaná v půdě.
Při výběru stanoviště myslete na to, že se světelné podmínky mění s ročním obdobím. Na jaře je slunce ještě mírné, ale v létě dokáže spálit listy i přes sklo. Proto rostliny na jaře nepřesouvejte na přímé slunce bez postupného přivykání. Začněte na hodinu denně a postupně prodlužujte. Rostlinu, která se celý rok pálí, nikdy nedávejte ze stínu rovnou na plné slunce – utrpí šok, ze kterého se už nemusí vzpamatovat.
Jak se liší muchomůrka tygrovaná od muchomůrky růžové Muchomůrka tygrovaná je smrtelně jedovatá a často se plete s muchomůrkou růžovou, která je po tepelné úpravě jedlá. Obě mají podobný klobouk s bílými bradavicemi, ale tygrovaná má výrazně rýhovaný prsten a dužnina pod pokožkou je bílá, zatímco růžová má dužninu na řezu růžovou. Růžová také voní po ředkvičkách, tygrovaná je bez výrazné vůně. Rozhodující je ale prsten – u tygrované je vždy zvlněný a visící dolů, u růžové je hladký a nahoře.
Kreativní dílna z věcí, které už máte doma Místo kupování nových výtvarných potřeb prohledejte skříně a koše na papíry. Staré časopisy, krabice od bot, ruličky od toaletního papíru, knoflíky nebo zbytky látek – to vše může posloužit k tvorbě. Zkuste si vyrobit vlastní desková hra: vymyslete pravidla, nakreslete políčka na karton a jako figurky použijte víčka od pet lahví. Děti baví, když se podílejí na všech krocích, od návrhu až po hraní. U starších dětí oceníte, když jim dáte volnou ruku a do tvorby zasahujete jen v případě, že se začnou hádat.
Když se řekne muchomůrka, většina lidí si představí červený klobouk s bílými tečkami. Jenže do této čeledi patří i druhy, které vypadají jako jedlé houby, a jejich záměna může skončit vážnou otravou. Nejrizikovější jsou muchomůrka zelená a muchomůrka bílá, které se podobají žampionům nebo některým holubinkám. Právě proto je důležité znát nejen typické znaky, ale i místa, kde se tyto houby vyskytují, a způsob, jakým rostou.