Kdy už těsnění dvířek neplní svou roli a co s tím?

Nejdůležitějším krokem je správné sušení. Dřevo by mělo být naštípané na menší polena a uložené na slunném, větraném místě, nejlépe pod přístřeškem. Stoh by měl být od země, aby mohl cirkulovat vzduch. Průměrně trvá sušení 1,5 až 2 roky, pokud je dřevo uložené venku. Vnitřní sušení je rychlejší, ale riskujete napadení dřevokazným hmyzem. Ideální je kupovat dřevo s dostatečným předstihem a nechat ho dozrát. Při nákupu se vyplatí žádat dřevo s vlhkostí do 20 %, kterou si ověříte vlastním měřením.

Dalším praktickým testem je škrábnutí nehtem nebo nožem po povrchu. Na suchém dřevě zůstane jen mělká stopa a povrch je pevný. U vlhkého dřeva se vytvoří viditelná rýha nebo se dokonce odloupne tenká vrstva. Pozor na to, že to funguje jen u neoloupaného dřeva – kůra může vlhkost skrývat. Proto se vždy dívejte na místo bez kůry, nejlépe na čerstvý řez.

Pozor si dejte také na to, co do kamen vkládáte. Spalování papíru s potiskem, lakovaného dřeva nebo plastů vede k tvorbě agresivních látek, které rošt rychleji opotřebovávají a zároveň zanášejí spalovací prostor. Nezapomínejte ani na správnou vlhkost paliva – dřevo by mělo mít vlhkost do dvaceti procent. Vlhké dřevo nejenže hůře hoří, ale také vytváří více dehtu, který se lepí na rošt a snižuje jeho životnost.

Nejprve se zaměřte na barvu a povrch řezu. Čerstvé dřevo mívá světlejší, často bělavý nebo žlutavý odstín, zatímco suché dřevo tmavne a získává sytější, až medovou barvu. Podívejte se také na konce polen – u suchého dřeva se objevují drobné trhlinky, které vznikají smršťováním. Pokud jsou trhliny hluboké a široké, je to obvykle dobrá známka. Pozor ale na to, že povrch může být klamný – dřevo uschlé jen zvenčí vypadá na řezu jinak než uvnitř.

Pokud chcete dosáhnout maximálního výkonu, sledujte nejen vlhkost, ale i velikost polen. Menší kusy schnou rychleji a lépe hoří, ale příliš malé třísky zase rychle prohoří. Optimální jsou polena o průměru kolem 10 cm. Při topení kontrolujte barvu kouře – čím čistší a méně viditelný, tím lepší je spalování. Pravidelná kontrola vlhkosti dřeva před každým přiložením je zvykem, který se vyplatí. Věnujete tomu pár sekund a ušetříte palivo i starosti s komínem.

Typickou chybou je spoléhat se na to, že dřevo „musí být suché", protože bylo skladované pod střechou. To je mýtus – dřevo potřebuje proudění vzduchu, ne jen střechu nad hlavou. Pokud leží v těsných hromadách u zdi, může mít i po půl roce vlhkost přes 20 procent. A právě hranice 20 procent je důležitá – pod ní dřevo hoří čistě a efektivně, nad ní se zbytečně ztrácí energie na odpařování vody a vzniká více sazí a dehtu.

Jak poznáte, že má dřevo správnou vlhkost Základem je vlhkoměr na dřevo, který měří odpor mezi dvěma hroty. Měřte vždy na čerstvě naštípaném povrchu, ne na oseknutém místě, které je vysušené. Ideální je měřit hned po naštípání polena a v několika místech. Pokud nemáte vlhkoměr, poslouží i jednoduché testy: suché dřevo vydává při poklepu dvou kusů čistý a krátký zvuk, zatímco vlhké zní dutě a tlumeně. Další pomůckou je hmotnost – čím lehčí poleno, tím sušší dřevo. Pozor ale na různé druhy dřeva, protože hmotnost se liší i u suchého materiálu.

Častou chybou je malování na znečištěný nebo mastný kámen, což vede k okamžitému odlupování. Další chybou je rychlé vyhoření barvy – pokud nátěr nevytvrdíte postupně, jeho životnost se dramaticky zkrátí. Pozor si dejte i na příliš silnou vrstvu, která se při zahřátí začne vlnit. A pokud plánujete kámen natírat znovu, vždy nejprve odstraňte starý nátěr, jinak nová vrstva nepřilne.

Čtvrtý krok se týká regulace přívodu vzduchu. Mnoho lidí po rozhoření uzavře přívod vzduchu na minimum, aby udrželi oheň co nejdéle. To je častá chyba, která způsobuje, že sklo začne černat během pár hodin. Dbejte na to, aby vždy byl minimální přísun vzduchu, který zajistí dokonalé spalování. Poznáte to podle jasného plamene a žádného kouře při přikládání. Pokud se nad sklem objeví šedavý nádech, zvyšte přívod vzduchu.

Než začnete s výměnou, sejměte staré těsnění a důkladně očistěte drážku od zbytků lepidla a sazí. Použijte k tomu drátěný kartáč a vysavač. Drážka musí být suchá a zbavená mastnoty. K lepení použijte speciální žáruvzdorné lepidlo, které je běžně k dostání v kamnářstvích. Naneste tenkou vrstvu do drážky a nové těsnění do ní vtlačte rovnoměrně, bez přetrhů.

Jak správně nanášet a vytvrdit nátěr Před aplikací barvu důkladně promíchejte, aby se pigment a pojidlo rovnoměrně spojily. Nanášejte ji v tenkých vrstvách – ideálně štětcem nebo válečkem, případně stříkací pistolí pro větší plochy. Tloušťka každé vrstvy by neměla přesáhnout 0,1 mm, protože silnější vrstva špatně přilne a při zahřátí praská. Nechte první vrstvu zaschnout podle pokynů výrobce, obvykle 2 až 4 hodiny, a teprve poté naneste druhou. U kamene s nerovným povrchem dbejte na to, aby se barva dostala do všech prohlubní a pórů.