Kdy rosení listů rostlinám prospívá a kdy je spíš zabíjí?

Čtvrté pravidlo se týká pH. Většina pokojovek prospívá v mírně kyselém až neutrálním prostředí. Pokud použijete substrát pro kyselomilné rostliny na běžnou pokojovku, může to vést k nedostatku živin. Naopak některé rostliny vyžadují kyselejší půdu a v běžné směsi žloutnou. Před výběrem si zjistěte, co konkrétní druh potřebuje.

Než vezmete konvičku, zkontrolujte substrát. Prstem nebo dřevěnou špejlí zjistěte vlhkost asi dva centimetry pod povrchem. Pokud je půda mokrá, nezalévejte, i kdyby povrch vypadal suchý. Zalévejte vydatně, dokud voda neproteče odtokovými otvory, a přebytečnou vodu z podmisky po několika minutách vylijte. Stojatá voda v podmisce je nejčastější příčina uhnívání kořenů. Frekvenci určuje druh rostliny, velikost květináče, teplota i roční období – v zimě se zálivka snižuje, na jaře a v létě naopak zvyšuje.

Častou chybou je zasypávat mušky insekticidy bez řešení vlhkosti. Chemie sice část dospělců zahubí, ale larvy v mokré hlíně přežijí a za týden je problém zpět. Další chybou je zalévat "preventivně" všechny rostliny v byt v panelákuě stejně, i když některé mají v substrátu stále vlhko. Smutnice se drží hlavně u přemokřených květináčů, proto začněte vždy u zálivky a až potom řešte pasti.

Nový květináč volte jen o málo větší, If you liked this posting and you would like to get more info with regards to https://Selebostore.com/forums/users/cathrynlahey2/edit/?updated=true&wmc-currency=VND/users/cathrynlahey2/ kindly pay a visit to our own web site. než je zbylý kořenový bal. Příliš velký prostor zadržuje vlhkost a hniloba se může vrátit. Na dno dejte vrstvu drenáže z keramzitu nebo hrubého písku a použijte vzdušný substrát – ideálně směs rašeliny, perlitu a kompostu. Zeminu lehce přitlačte, ale nešlapejte ji, aby zůstala provzdušněná. Po přesazení rostlinu nezalévejte velkým množstvím vody; počkejte dva až tři dny, než se rány na kořenech uzavřou.

Shnilé kořeny poznáte podle toho, že jsou měkké, tmavě hnědé až černé a při tahu se rozpadají. Zdravé kořeny jsou naopak pevné, světlé a na řezu bílé nebo nažloutlé. Pokud rostlina stojí ve vodě nebo v těžké, nepropustné zemině, hniloba se šíří rychle. Jakmile objevíte zápach po ztrouchnivělině, je nejvyšší čas jednat – čím dřív rostlinu vyndáte z květináče, tím větší šance na záchranu.

Ruční rosení je mezi pěstiteli přeceňované. Rozprachovačem sice zvýšíte vlhkost na pár minut, ale v suchém vzduchu se voda odpaří dřív, než ji rostlina stihne využít. Navíc pokud rosení opakujete večer a listy do rána neoschnou, vytváříte ideální podmínky pro hnědou skvrnitost. Rosit má smysl jen ráno a pouze u druhů, které to vyžadují – například u kapradin nebo marant. U sukulentů a rostlin s ochmýřenými listy rosení škodí.

Rosení listů je jedna z těch činností, které se dělají intuitivně, protože vypadají jako něco, co rostlinám pomáhá. Jenže voda na listech není univerzální dobro. Někdy zvyšuje vlhkost vzduchu, jindy vytváří ideální podmínky pro plísně a spálení. Rozhoduje především druh rostliny, denní doba a to, jak dlouho voda na listech zůstane.

Prakticky to znamená, že před rosením je potřeba vědět, jaký druh na okně vlastně máte. U rostlin s tuhými, kožovitými listy raději zvolte jiný způsob zvlhčení vzduchu, například misku s vodou vedle květináče, seskupení rostlin k sobě nebo zvlhčovač vzduchu v místnosti. Pokud už rosíte, používejte vodu bez chloru a ideálně měkkou, protože tvrdá voda zanechává na listech bílé skvrny. Po rosení zkontrolujte, zda listy do dvou hodin oschly. Když ne, vzduch v místnosti je příliš chladný nebo bez proudění a rostlinu tím spíš poškodíte.

Několik týdnů po zákroku sledujte, zda rostlina neochabuje. Mírné zvadnutí je normální, ale pokud listy žloutnou odspodu nebo se stonek rozměkčuje, hniloba se nevrátila – spíš jde o reakci na přesazení. Umístěte rostlinu na světlé místo bez přímého poledního slunce a zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu proschne. Hnojit začněte nejdříve po šesti týdnech, jinak byste poškodili nové kořínky. Trpělivost je zde důležitější než jakýkoli přípravek.

Druhým častým problémem je rosení večer nebo v noci. Voda na listech nestihne zaschnout, listy zůstávají vlhké několik hodin a rostlina se tak stává náchylnější k napadení plísní šedou i dalším houbovým onemocněním. Stejně nevhodné je rosit v poledne za plného slunce. Kapky fungují jako malé čočky, soustředí světlo a na listech vznikají popáleniny, které se už nezahojí.

Kdy rosení škodí víc než pomáhá U řady pokojových rostlin je rosení zbytečné nebo přímo rizikové. Týká se to druhů s ochmýřenými, plstnatými nebo silně zvlněnými listy, jako jsou africké fialky, begonie, pelargonie nebo některé sukulenty. Voda, která zůstane v chloupcích nebo v záhybech listů, se odpařuje pomalu a vytváří prostor pro hnilobu a plísně. Stejný problém nastává u kaktusů a sukulentů, které mají vodu na listech spojenou s přemnožením houbových chorob.