Když tým přestane merge commitovat, historie se vyčistí
Poslední velká změna, kterou je potřeba zmínit, se netýká přímo hry, ale času. Postupná profesionalizace měření nastavení a později i přesné měření času na střídačce změnily rytmus zápasu. Co se stane, když se čas začne měřit opravdu přesně? Zápas se prodlouží, ale zmizí šedá zóna, ve které se dalo taktizovat. Pro hráče to znamená, že nemohou spoléhat na to, že rozhodčí „už to ukončí". Pro diváka to znamená méně prostoru pro spiklenecké teorie. A pro samotnou hru to znamená jediné: pravidla se neustále posouvají podle toho, co lidé považují za nefér. Kdo to pochopí, přestane se divit, proč se fotbal pořád mění.
Parozábrana patří na teplou stranu izolace, tedy pod sádrokarton. Musí být souvislá, přelepená páskou ve spojích a utěsněná u stěn i prostupů. Fólie se nesmí protrhnout a nesmí být napnutá přes ostré hrany. Častá chyba: parozábrana se dá až po instalaci sádrokartonu, nebo se vynechá úplně. Vlhkost pak kondenzuje v izolaci a ta ztrácí účinnost.
Skříň by měla sahat až ke stropu. Vznikne tak prostor pro kufry a sezónní věci, který jinde chybí. Uvnitř skříně používejte svislé děliče a organizéry na drobnosti. Vyhněte se ale přílišnému množství krabic: pokud musíte každou věc nejdřív rozbalit, přestanete úložný systém používat. Stejně tak je chyba cpát do skříně věci, které patří do koše – nefunkční elektroniku nebo rozbité oblečení. Čím méně předmětů do ložnice patří, tím méně úložného prostoru budete potřebovat.
Světlo rozhoduje o tom, zda bude předsíň působit stísněně, nebo vzdušně. Jedno centrální svítidlo uprostřed stropu vytváří tvrdé stíny a prostor spíš uzavírá. Lepší je kombinace: bodové světlo u zrcadla, nepřímé světlo nad skříňkou a případně LED pásek podél stropu nebo podél podlahy. Barevná teplota by měla být neutrální až mírně teplá, tedy kolem 3000–4000 K. Příliš žluté světlo dělá předsíň ponurou, příliš modré zase studenou a nepříjemnou. Pokud je to možné, nainstalujte vypínač se dvěma okruhy – jeden pro rychlý průchod, druhý pro plné osvětlení.
Merge commity vznikají pokaždé, když sloučíte dvě větve a Git vytvoří nový commit se dvěma rodiči. Většina týmů je používá automaticky, protože to je výchozí chování. Jenže právě tyto commity zanechávají v historii šum: každá aktualizace z hlavní větve do feature branch vygeneruje další merge commit, a při zpětném čtení historie není poznat, co bylo skutečnou prací a co jen sléváním. Řešením je rebase místo merge při integraci změn.
Rebase není merge: pozor na sdílené větve Rebase mění historii tím, že vytváří nové commity s novými hash. Pokud někdo jiný už má vaši větev staženou a vy ji přepíšete, jeho lokální kopie se rozejde s tou vaší. Při dalším pullu pak uvidí konflikty, které nedávají smysl. Proto platí: rebasujte pouze své lokální commity, které ještě nikdo jiný nemá. U sdílených větví (main, develop) používejte merge nebo lépe fast-forward only. Pro feature branch, na které pracujete sami, je rebase bezpečný.
Nezapomeňte, že rebase není všelék. U velkých týmů s dlouho běžícími větvemi může být rebase bolestivý kvůli častým konfliktům. V takovém případě je lepší merge, ale s vědomím, že historie bude obsahovat merge commity. Kompromisem je rebase feature branch na main před každým mergem a následný fast-forward merge. Tím získáte lineární historii i bez merge commitů. Vždy ale komunikujte – pokud někdo jiný pracuje na stejné větvi, rebase může způsobit zmatky.
Pečte při střední teplotě, přibližně 170–180 °C. Příliš vysoká teplota způsobí, že povrch ztvrdne dřív než vnitřek, a buchty pak praskají. Pokud povrch příliš hnědne, přikryjte plech alobalem. Po upečení nechte buchty na plechu pět minut, pak je přendejte na mřížku a ještě teplé potřete rozpuštěným máslem nebo smetanou. Tím získají lesk a zůstanou vláčné i druhý den. Skladujte je v uzavřené nádobě, nejlépe s kouskem jablka, které udrží vlhkost.
Pro vynucení lineární historie v týmu nastavte ochranu větve. Většina platforem umožňuje zakázat merge commity nebo vyžadovat rebase před sloučením. Lokálně to podpoříte konfigurací git config --global pull.rebase true a git config --global rebase.autoStash true. Při sloučení pull requestu pak použijte možnost „Rebase and merge" nebo „Squash and merge", pokud chcete jediný commit. Squash je vhodný pro malé úpravy, rebase zachová jednotlivé commity.
Typická chyba je rebase po pullu. Představte si, že jste si stáhli změny z remote a pak rebasujete. Git může vytvořit duplicitní commity nebo vás donutit řešit stejný konflikt dvakrát. Řešení: před rebase vždy proveďte git fetch a rebasujte na origin/main, ne na lokální main, který může být zastaralý. Také si dejte pozor na git pull --rebase – v některých konfiguracích vytváří merge commity, pokud není nastaveno pull.rebase true.