Když dřevo po první topné sezóně popraská, hledejte příčinu ve skladování

From BloomWiki
Jump to navigation Jump to search

Závěrem lze říci, že pohyb dřeva po první topné sezóně není závada, ale přirozená vlastnost. Kdo s ní předem počítá, dokáže ji předpovědět a navrhnout detaily tak, aby výsledek vydržel. Kdo ji ignoruje, řeší po zimě nepříjemné překvapení. Stačí hlídat vlhkost, nechat materiál aklimatizovat a nechat mu dostatek prostoru pro přirozený pohyb.

Jak poznat, že deska trpí nedostatkem pohy

Poslední praktická rada: dokumentujte stav. Vyfoťte nábytek při koupi a potom každé tři měsíce ze stejného místa. Když se objeví první známky žloutnutí, budete přesně vědět, které místo reaguje jinak. Včasný zásah znamená jen přebroušení a nový lak. Pozdě provedená oprava už znamená výměnu celé dýhované plochy.

Typické chyby: vynechání prostředního pantu kvůli tomu, že „tam není místo" – pak se dvířka prohnou do oblouku. Dále příliš utažené šrouby, které rozdrtí dřevotřísku a pant ztratí oporu. Časté je i to, že se panty osadí symetricky podle šířky, ale zapomene se na těžiště – u vysokých dvířek s těžkým madlem dole je potřeba spodní pant blíž ke středu. A poslední: seřizování na zemi místo na zavěšených dvířkách. Rovinu poznáte jen tehdy, když dvířka visí.

Praktické pravidlo zní: měřit vlhkost před montáží i po první topné sezóně. Existují vlhkoměry, které se vpichují do dřeva, a jejich cena není vysoká. Pokud se hodnota po zimě změní o více než dva až tři procentní body, je jasné, že dřevo pracovalo. Menší spáry do šířky několika milimetrů jsou normální a není třeba je řešit. Větší trhliny nebo zvlnění už ale znamenají, že byla chyba ve skladování nebo v konstrukci.

Rozdíl proti masivnímu dřevu je v tom, jak se vlhkost šíří. Masiv bobtná hlavně po vláknech a po vyschnutí se do značné míry vrátí. Dřevotříska je slepenec třísek s pryskyřicí a po nabobtnání se vrací jen částečně. Tlak vzniklý rozpínáním třísek přetrhá pojivo mezi nimi, a jakmile k tomu dojde, původní rozměr se už neobnoví. Proto je každý otevřený otvor trvalé riziko, ne jen kosmetická vada.

Kování na dveřích a oknech mění vzhled pomaleji než nábytek, ale jednou to přijde. Mosazná klika po pár letech ztmavne dohněda, chromová se zakalí a začne se na ní držet vodní kámen. Nejde přitom o vadu výrobku, ale o chemii, která probíhá na povrchu kovu každý den.

Dřevo je materiál, který nikdy nespí. I když je prkno na první pohled suché a pevné, uvnitř stále probíhají pochody, které se projeví až později. Nejčastěji se tak stane během prvního topného období, kdy se v místnosti výrazně změní vlhkost a teplota. Teprve tehdy dřevo „dozraje" a ukáže, jak bylo skutečně vysušené a jakým podmínkám bylo vystaveno před zabudováním.

Co se děje uvnitř materiálu během prvního topení Dřevo má v sobě vázanou vodu ve stěnách buněk. Jakmile tato voda uniká, buňky se smršťují, ale nestejnoměrně. Letokruhy se smršťují jinak než dřeňové paprsky, a proto se prkno kroutí, vlní nebo se na povrchu objeví praskliny. Pokud je navíc dřevo připevněno pevně na obou koncích bez dostatečné vůle, nemá kam se hýbat a vzniklé napětí se projeví trhlinami. Právě první topná sezóna je obdobím, kdy se tyto rozdíly naplno projeví, protože rozdíl mezi letní a zimní vlhkostí vzduchu je největší.

Rozhodující je vlhkost dřeva v okamžiku montáže. Pokud má palubka nebo trám vlhkost vyšší než přibližně dvanáct až patnáct procent, začne po instalaci vysychat. Vytápěná místnost má v zimě velmi suchý vzduch a dřevo odevzdává vlhkost okolnímu prostředí. Tím se zmenšuje jeho objem, především v tangenciálním směru, a vznikají viditelné spáry. Naopak příliš suché dřevo v nevytápěném skladu může v létě vlhkost přijmout a v zimě ji zase ztratit, což vede k deformacím.

Typickou chybou je spěch při montáži. Řemeslníci často pracují s materiálem, který byl na stavbě jen krátce a nestačil se aklimatizovat. Dřevo by mělo před zpracováním ležet v prostředí, kde bude později zabudováno, alespoň několik dní, ideálně dva až tři týdny. Během této doby se jeho vlhkost srovná s okolím. Další častou chybou je utěsňování spár pevným tmelem, který nedovolí dřevu pracovat. Pružný tmel nebo speciální profil umožní pohyb a zabrání vzniku viditelných trhlin.