Co signalizuje zubní kámen u psa a kdy už volat veterináře?
Jak poznat, že pes má zubní kámen Prvním signálem bývá zápach z tlamy, který nezmizí ani po vyčištění zubů. Na zubech uvidíte žlutohnědé nebo šedé usazeniny, nejdřív u dásně. Dásně mohou být zarudlé, oteklé nebo naopak bledé a ustupující. Pes může mít problém s tvrdou stravou, nechává granule, žvýká jednostranně nebo si tře tlamu o podlahu. Často se objevuje slinění, občas i krev na hračce nebo v misce. Pozor na to, že psy bolí zuby mnohem méně viditelně než lidi – instinktivně bolest skrývají, dokud se zánět nerozšíří do hloubky.
Základem je neutrální pánev. Sedněte si na okraj válce nebo na lavici, chodidla na šířku pánve, ruce volně. Lehce podsadíte pánev tak, jako byste chtěli přitáhnout spodní žebra k bokům. V tom okamžiku se páteř vyrovná a přestane přebírat tlak. Zkuste v této poloze dýchat do stran a do zad, ne do břicha. Kdo dýchá jen břichem, při každém nádechu povolí trup a vlna ho ohne. Nádech do stran udrží tlak v břiše i v bedrech zároveň.
Jak izolovat a kde udělat parozábra
Suchý zip, tkaničky, nebo gumičk
Interval záleží na použití. U bundy a bot stačí ošetření dvakrát až třikrát za sezónu. U sedačky, na které se sedí denně, jednou za měsíc až dva. Pokud materiál zůstává měkký a nejeví známky popraskání, frekvenci snižte. Méně je tu často víc.
Co dělat, když kámen objevíte? Pokud jde o měkký plak nebo slabou vrstvu u dásně, zkuste měkký kartáček a pastu pro psy. Nikdy nepoužívejte lidskou pastu – obsahuje fluor a xylitol, které jsou pro psy toxické. Čistěte jednou denně, nejlépe večer, a zvykejte psa postupně od štěněte. Tvrdý kámen doma neodstraníte žádným „zázračným" škrabátkem. Pokusy o mechanické odlupování mohou poškodit sklovinu a způsobit ještě větší problém. Stejně tak nefungují krmiva, která „čistí zuby sama" – mohou plak snížit, ale existující kámen nerozpustí.
Na rovině držte hole tak, aby loket svíral přibližně pravý úhel, když je hrot u země. To je výchozí nastavení, od kterého se odvíjí všechno ostatní. Délku měňte podle terénu, ne podle nálady. Na kluzkém kameni nebo v blátě nasaďte na hroty sněhové košíky nebo blátivé misky, jinak se hůl propadne a vy ztratíte oporu. Na tvrdém asfaltu naopak hroty tupí a kloužou, tam je vhodné mít gumové násady. Před každým výstupem zkontrolujte, že jsou díly pevně utažené. Povolený díl se při zatížení ohne nebo vysune, což je nepříjemné zejména ve svahu.
Zubní kámen sám o sobě není jen kosmetická vada. Drsní ho povrch je ideálním místem pro další plak a bakterie, které postupně napadají dáseň. Vzniká paradentóza, zuby se uvolňují a mohou vypadávat. Bakterie se navíc mohou dostat do krevního oběhu a zatížit srdce, játra nebo ledviny. Proto se vyplatí situaci nepodceňovat ani u mladších psů, zvlášť u malých plemen, která mají zuby natěsnané a kámen se u nich tvoří rychleji.
Prevence je jednoduchá, ale musí být pravidelná. Kartáček, pasta, vhodné žvýkací doplňky a občasná kontrola tlamy posunou první návštěvu veterináře o roky. Pokud už pes kámen má, neodkládejte vyšetření na dobu, kdy přestane jíst. Bolest zubů se u psů často projeví až ve chvíli, kdy je zánět rozsáhlý, a léčba je pak delší i náročnější pro psa i pro peněženku.
Zubní kámen u psa vzniká mineralizací plaku, který se hromadí na povrchu zubů. Plak je měkký a dá se odstranit kartáčkem, ale pokud zůstane na zubu déle než několik dní, začnou se do něj ukládat minerály ze slin a změní se v tvrdý kámen. Ten už kartáčkem dolů nedostanete. Nejčastěji se tvoří na vnější straně horních stoliček a špičáků, tedy tam, kde ústí slinné žlázy a kde se hůř čistí.
K veterináři zajděte vždy, když pes krvácí z dásní při čištění, má viditelný kámen podél několika zubů, zapáchá mu z tlamy i po vyčištění, nebo odmítá jídlo a hubne. Stejně tak při otoku na tváři, který může znamenat absces. Veterinář obvykle provede kontrolu v celkové anestezii, protože bez ní nelze kámen bezpečně odstranit ze všech stran zubu ani zkontrolovat dáseň pod ním. Ultrazvukové čištění a případné rentgenové vyšetření odhalí i skryté problémy pod dásní, které na pohled nevidíte. Mnoho majitelů se bojí anestezie, ale u zdravého psa je riziko menší než trvalý zánět v tlamě.