5 věcí, které sírové mýdlo zvládne lépe než drogérie

Sírové mýdlo není žádná novinka z internetu. Je to starý prostředek, který se používá na kůži, vlasy i domácnost. Základem je elementární síra, která se při výrobě spojuje s mýdlovým základem. Účinek stojí na tom, že síra po styku s vodou uvolňuje sloučeniny, jež působí proti roztočům, plísním a některým bakteriím. Proto se používá hlavně tam, kde je potřeba snížit svědění, mastnotu a tvorbu lupů.

Tekutý sprej. Smíchej sto mililitrů destilované vody, dvě lžíce aloe vera gelu, jednu lžíci jedlé sody a deset kapek esenciálního oleje, ideálně levandule nebo tymiánu. Protřepej a přelij do skleněné lahvičky s rozprašovačem. Před každým použitím protřepej, soda se usazuje na dně. Aloe chladí a hojí podráždění, ale samotná voda se odpaří a zanechá bílý film, proto se sprej nehodí na tmavé oblečení. Vydrží týden, pak ho vyměň.

Vezměte dvě polévkové lžíce kakaového oleje, jednu lžíci kokosového oleje a jednu a půl lžíce včelího vosku. Voskový poměr je orientační: pokud chcete balzám tužší, přidejte o půl lžíce vosku více. Vše dejte do skleněné nádoby a postavte do vodní lázně. Zahřívejte na mírném plameni, dokud se vosk nerozpustí. Nemíchejte kovovou lžící, stačí skleněná tyčinka nebo silikonová stěrka. Po rozpuštění sundejte ze zdroje tepla a přidejte jednu čajovou lžičku tekutého oleje, například mandlového, jojobového nebo slunečnicového. Ten dodá klouzavost a brání vysychání.

Studený a teplý postup: kdy se co vyplatí Studený postup spočívá v tom, že se oleje zahřejí jen na teplotu, kdy se rozpustí, smíchají se s louhem a pak se směs nechá v formě několik dní ztuhnout. Teplý postup naopak směs průběžně ohřívá, takže mýdlo je hotové rychleji a bývá tvrdší. Studený postup je jednodušší na vybavení, ale výsledek zraje déle, obvykle čtyři až šest týdnů. Teplý postup vyžaduje hlídání teploty, jinak se mýdlo připálí nebo zůstane mazlavé.

Cena se odvíjí od použitých surovin a způsobu výroby. Levná mýdla obsahují hodně tuku z druhé jakosti a málo přísad. Dražší mýdla mají vyšší podíl kvalitních olejů, méně parfemace a někdy i ruční zpracování. U domácí výroby cenu nejvíc ovlivní oleje a louh, u průmyslové hlavně objem a čistota surovin. Než začnete, spočítejte si, kolik surovin na jednu dávku skutečně spotřebujete, ať zbytečně neplýtváte.

Základní surovinou jsou oleje a tuky. Olivový olej dává jemné mýdlo vhodné na citlivou pokožku, kokosový olej zvyšuje pěnivost a tvrdost, palmový olej přidává stabilitu. Sádlo nebo lůj se používají spíš v tradiční výrobě, protože jsou levné a tuhé. Důležité je, aby tuky nebyly žluklé, jinak mýdlo zapáchá a rychle se kazí. Louh sodný se prodává ve formě peciček nebo vloček a je silně žíravý, proto se s ním pracuje v rukavicích a s ochranou očí.

Mýdlo vzniká reakcí tuku s louhem, takzvanou zmýdelněním. Tuk může být rostlinný nebo živočišný, louh sodný pro pevné mýdlo, draselný pro tekuté. K tomu se přidává voda a případně další přísady. Právě poměr těchto složek rozhoduje o tom, zda výsledek bude tvrdý, měkký, pěnící, nebo mastný. Domácí výroba i průmysl používají stejný princip, liší se jen měřítko a kontrola podmínek.

Po uplynutí doby olej přeceďte přes jemné plátno nebo gázu. Květy pořádně vymačkejte, ať vám neuteče žádná cenná tekutina. Hotový olej nalijte do tmavé sklenice, uzavřete a uložte do chladu a temna. Takto vydrží několik měsíců, někdy i rok. Pokud po čase začne olej páchnout nebo se v něm objeví zákal či vrstva, která nejde protřepat, raději ho vyhoďte. Zkažený olej na kůži nepatří.

Domácí pleťové tonikum má smysl tehdy, když přesně víte, co vaše pleť potřebuje a co jí škodí. Kupovaná tonika často obsahují alkohol, parfemaci nebo konzervanty, které citlivou pleť vysuší nebo podráždí. Doma si můžete namíchat roztok na míru a vynechat vše, co nesnášíte. Zároveň platí, že domácí tonikum vydrží jen několik dní a musí se skladovat v chladu. Pokud hledáte trvanlivý přípravek na cestování, bude lepší sáhnout po hotovém produktu bez alkoholu.

Průmyslová výroba probíhá ve velkých nádobách s přesnou regulací teploty a mícháním. Používá se často takzvané kontinuální zmýdelnění, při kterém se tuk a louh setkávají za stálého přísunu. Výsledné mýdlo se zbavuje přebytečného louhu, glycerinu a nečistot, případně se do něj přidávají parfémy a barviva. Právě proto je průmyslové mýdlo levnější a má stálejší vlastnosti, ale bývá ochuzené o přirozený glycerin, který vzniká při zmýdelnění.

Mezi typické chyby patří špatně odvážený louh. I malá odchylka znamená, že mýdlo zůstane žíravé, nebo naopak příliš mastné a nestvrdne. Další chybou je nalévání vody do louhu místo louhu do vody, což může způsobit prudký výbuch páry. Formy se mají vyložit pečicím papírem nebo silikonovou podložkou, jinak mýdlo nejde vyndat. Po vyndání se mýdlo krájí na tyčky a nechá se na vzdušném místě, kde nehrozí vlhkost.