5 míst ve Novém Městě, která odhalí funkcionalismus i Emu Destinnovou

Nezapomínejte ani na větrání. Rošt musí umožnit proudění vzduchu pod matrací, jinak se v ní drží vlhkost a vzniká plíseň. Pevná deska bez otvorů je pro dlouhodobé používání nevhodná, i když se na ní matrace zdá stabilnější. Ideální je kombinace pružných lamel a dostatečné mezery mezi roštem a rámem postele. Pokud máte rošt starší než deset let, zkontrolujte, zda lamely nejsou unavené – stačí je zmáčknout a porovnat s novými. Povolené lamely se prohnou i pod lehkou zátěží a celý systém přestane fungovat.

Věšák v úzké chodbě má jednu zásadní nevýhodu: roste do strany. Klasický stojan zabere půl metru čtverečního a kabáty z něj trčí do prostoru. Řešením je nástěnná lišta s háčky v jedné rovině. Háčky umísťujte ve dvou výškách, ale ne pod sebe ve stejné ose, jinak si dlouhý kabát zakryje ten krátký. Do úzkého prostoru se hodí háčky výsuvné nebo sklopné, které po odchodu zmizí ve stěně. Upevnění do sádrokartonu vždy řešte přes hmoždinku do nosného profilu, jinak háček s kabátem vytrhnete i s kusem stěny.

Kromě běžných vyhledávačů používejte specializované srovnávače, ale berte je jen jako rozcestník. Jejich ceny nemusí být aktuální a nabídka často končí odkazem na obchod, který už zboží nemá skladem. Ověřte dostupnost přímo u prodejce, datum aktualizace ceny a zda jde o oficiální distribuci, nebo o šedý dovoz. U dražšího zboží se vyplatí zkontrolovat i přímo stránky výrobce – někdy nabízí vlastní e-shop s prodlouženou zárukou nebo servisem, který jinde nedostanete.

Nejčastější chyba je nákup nábytku podle fotky v katalogu bez měření. Lidé koupí věšák na šířku 90 cm do chodby široké 95 cm a pak neprojdou. Druhá chyba je umístění botníku přímo proti vstupním dveřím, takže po otevření do něj narazíte. Třetí je přehlcení: do úzké chodby patří jen to, co se denně používá. Sezónní kabáty a boty odvezte jinam. Prázdná stěna nad botníkem není plýtvání, je to vizuální oddech, který chodbu opticky prodlouží.

Kde hledat stopy Emy Destinnové a funkcionalistické paláce Z Vojtěšské se vydejte směrem k ulici Politických vězňů. Tady sídlila řada firem a bank, které si ve dvacátých a třicátých letech objednávaly nové budovy. Zaměřte se na fasády: rovné střechy, pásová okna, přiznaný beton nebo obklad z leštěné žuly. Právě tady najdete palác, ve kterém bývala kancelář i byt operní pěvkyně Emy Destinnové. Na domě je pamětní deska, ale snadno ji přehlédnete, protože je umístěna výš, než se čeká. Podívejte se nad vchod, ne na dveře.

Než vyrazíte, uložte si do telefonu offline mapu a nabijte baterku. V husté zástavbě Nového Města je GPS nespolehlivá a orientační body mizí mezi vysokými domy. A pokud narazíte na rekonstrukci, nepropadejte panice. I lešení má svou logiku: často kopíruje původní členění fasády. Zastavte se, porovnejte a jděte dál.

Materiál rámu a lamel také hraje roli. Bukové dřevo je pružné a dobře snáší vlhkost, ale časem může prasknout, pokud je rošt přetížený. Březové nebo smrkové lamely jsou měkčí a pro těžší uživatele nevhodné. Kovové rošty s pryžovými úchyty vydrží více, ale mohou vrzat, pokud nejsou správně usazené. Vždy zkontrolujte, zda jsou lamely v držácích pevně a zda se mohou volně prohýbat – pokud jsou napevno přišroubované, ztrácejí funkci pružení.

Praktický tip: nechoďte po hlavní ose. Funkcionalistické perly Nového Města jsou často ve dvorcích a průjezdech. Když narazíte na zavřená vrata, neznamená to, že nemá smysl se rozhlédnout. Řada domů má průhledné mříže nebo prosklené vstupy, kterými je vidět do schodišťového prostoru. Respektujte ale soukromí obyvatel. Typická chyba je fotografovat okna z bezprostřední blízkosti nebo používat blesk do oken. To vyvolává zbytečné konflikty.

Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a Národní třída. Stačí sejít o jednu ulici stranou a narazíte na stavby, které vznikly v době, kdy se funkcionalismus stal oficiálním stylem nové republiky. Prohlídku si naplánujte na dopoledne, ideálně v pracovní den. O víkendu je řada interiérů zavřená a v ulicích se pohybují davy, které znemožní rozumné fotografování detailů.

Začněte u kostela svatého Vojtěcha na Vojtěšské ulici. Tenhle prostor je zajímavý tím, že stojí na okraji čtvrti, kde se mísí baroko s modernou. Prohlédněte si především průčelí a jeho členění. Častá chyba: lidé si kostel spletou s nedalekou stavbou Emauzského kláštera a pak hledají funkcionalistické prvky tam, kde nejsou. Vstup do interiéru je možný jen v době bohoslužeb, proto si dopředu ověřte časy na dveřích.

Na závěr procházky si dejte čas na jednu konkrétní stavbu, ne na deset. Vyberte si třeba bankovní palác v ulici Na Příkopě nebo obchodní dům v Soukenické. Všímejte si tří věcí: jak je vyřešen vstup, jak je osvětleno schodiště a jak je odlišen obchodní parter od kancelářských pater. Právě v těchto detailech se funkcionalismus pozná nejlépe. Pokud si pletete funkcionalismus s konstruktivismem, zapamatujte si, že funkcionalismus klade důraz na účel a světlo, ne na efektní geometrii.