5 kroků, jak napsat první REST API a dostat odpověď
Záběr nezačíná paží, ale trupem. Před ponořením pádla do vody se mírně předkloňte z kyčlí, ne z beder, a poté se aktivně narovnejte. Sílu přenášejte z nohou přes pánev do trupu a teprve nakonec do paží. Pokud se při záběru hrbíte a taháte jen rukama, záda dostávají ráz při každém tempu. Ve vlně pak místo ohýbání trupu v pase povolte trup jako celek a nechte pohyb projít kyčlemi. Přední i zadní nárazník raftu pohltí část energie, ale jen když zůstanete vzpřímení a nepůjdete hlavou napřed.
Než se pustíte do psaní kódu, musíte vědět, co má vaše API vlastně dělat. Vyberte si jednu jednoduchou entitu, například úkol nebo poznámku, a rozhodněte, jaké operace nad ní chcete podporovat. Pro první API úplně stačí čtyři základní: vytvoření, načtení, aktualizace a smazání. Sepište si, jak budou vypadat adresy jednotlivých požadavků, jaká data bude klient posílat a co mu server vrátí. Bez tohoto návrhu skončíte u změti nekonzistentních cest, kterou budete muset celou předělat.
Prvním krokem je odstranění původní nášlapné vrstvy – parket, lina, dlažby – až na nosnou desku. U panelových domů se pod ní často nachází stará vyrovnávací vrstva nebo zbytky lepidla. Ty je potřeba odstranit, jinak nová vrstva nedrží. Následně se vysekají drážky pro potrubí. U topení se drážky dělají s ohledem na tepelnou roztažnost, trubky se ukládají do chrániček nebo do izolačních hadic, aby se přímo nedotýkaly betonu. U vody stačí mělčí drážka, ale vždy s mírným spádem kvůli odvzdušnění a vypouštění.
Druhá chyba je spustit automatizaci a nikomu ji nepřidělit. Něco se nastaví, běží to, ale když se objeví chyba, nikdo neví, kdo ji má řešit. Zároveň se nikdo nedívá, jestli přináší byt v panelákuýsledek. Ke každé automatizaci patří jedna odpovědná osoba a jedno číslo, které sledujete: kolik hodin měsíčně ušetří, kolik chyb zmizelo, jak rychle se vyřídí objednávka. Bez toho nemáte jak zařídit malou kuchyni poznat, že něco nefunguje, dokud nepřijde stížnost od zákazníka.
Skleněný nábytek se nedá přepravovat jako běžný nábytek. Sklo je křehké, těžké a při nárazu praská nebo se roztříští na ostré úlomky, které snadno zraní. Příprava proto začíná dřív, než vůbec sáhnete po balicím materiálu: projděte si trasu, spočítejte, kolik lidí budete potřebovat, a rozhodněte, zda jde o převoz mezi pokoji, nebo o stěhování do jiného města. Podle toho volte obal i způsob zajištění.
Co funguje a co je jen zbytečná prá
Zvolte jazyk a framework, který už znáte. Nemá smysl učit se zároveň nový jazyk i principy RESTu. Postačí jednoduchý HTTP server, který umí přijmout požadavek, přečíst tělo a vrátit odpověď. První verzi postavte nad daty v paměti, tedy nad polem nebo slovníkem, který se při restartu vymaže. Ušetříte si tím řešení databáze a můžete se soustředit na to, co je teď důležité: správné chování požadavku a odpovědi.
Metody, cesty a stavové kódy Každá operace má mít svou HTTP metodu a svou cestu. Načtení seznamu řeší GET na adrese kolekce, načtení jednoho prvku GET na adrese s identifikátorem, vytvoření POST na kolekci, aktualizace PUT nebo PATCH na prvek a smazání DELETE na prvek. V odpovědi vracejte správný stavový kód: 200 pro úspěch, 201 při vytvoření, 204 při smazání bez těla, 400 při chybném vstupu a 404, když prvek neexistuje. Tělo odpovědi posílejte ve formátu JSON a vždy nastavte hlavičku s jeho typem. Když klient pošle data, čtěte hlavičku s typem obsahu a tělo zpracujte až po jejím ověření.
Nejčastější chyby vznikají na vstupu. Nevalidujete povinná pole a pak ukládáte prázdné hodnoty, nebo naopak vracíte chybu 500 místo 400, když za problém může klient. Další častá chyba je nekonzistentní tvar odpovědi: jednou vracíte obalený objekt, podruhé jen pole. Zvolte jeden tvar a držte se ho u všech cest. Pozor také na diakritiku a kódování, které se snadno rozbije při špatném čtení těla požadavku. If you enjoyed this write-up and you would like to receive even more details relating to více informací najdete zde kindly see the internet site. Identifikátory neposílejte v těle, patří do cesty, a nikdy nevracejte citlivá data, která klient nepotřebuje.
Až bude API fungovat, otestujte ho ručně nástrojem, který umí poslat libovolnou metodu a zobrazit stavový kód i tělo odpovědi. Projděte všechny cesty včetně chybových stavů: osvětlení v obýváku co se stane, když pošlete neplatný JSON, když vynecháte povinné pole, když zavoláte neexistující identifikátor. Teprve potom přidejte databázi a nahraďte dočasné úložiště v paměti. Tím získáte jistotu, že logika požadavku a odpovědi je správná, a výměna úložiště bude jen malá změna, ne přepis celého projektu.