5 hub, které najdete na louce i vyplatí se je sbírat

Co se týče samotné ochrany, šála přes ústa je lepší než nic, ale má háček: jakmile se nasákne vlhkostí z dechu, začne chladit. Proto je vhodnější použít vícevrstvý nákrčník z funkčního materiálu, který vlhkost odvádí. Běžná bavlněná šála po delším pobytu venku promrzne a může nadělat víc škody než užitku. Před odchodem z domu si rty potřete ochranným balzámem bez vody a bez mentolu – mentol sice chladí příjemně, ale na mrazu prohlubuje pocit chladu a může sliznici ještě víc vysušit.

Většina lidí chodí na houby do lesa a louky bere jen jako cestu mezi parkovištěm a okrajem stromů. Přitom právě travnaté plochy, pastviny a meze hostí druhy, které v lese nenajdete vůbec nebo jen vzácně. Nejde o náhodu: některé houby žijí v symbióze s trávami, jiné rostou na zemi bohaté na organickou hmotu a dusík. Kdo se naučí pár základních druhů a míst, může mít plný košík dřív, než vejde pod koruny.

Kdo by neměl mráz podceňovat Existují skupiny, pro které je ochrana úst a rtů nutností, ne volbou. Patří sem malé děti, jejichž kůže je tenčí a termoregulace ještě není vyzrálá. Dále lidé s astmatem nebo jiným chronickým onemocněním dýchacích cest – studený vzduch vdechovaný ústy může vyvolat bronchospasmus. Rizikoví jsou i diabetici, kuřáci a lidé s poruchou krevního oběhu, protože mají zhoršené prokrvení periferních tkání. Pokud užíváte léky na tlak nebo na ředění krve, počítejte s tím, že i vaše sliznice budou na mráz reagovat dřív.

Rozmrazujte pomalu v chladničce, ideálně přes noc. Nikdy je neházejte do horké vody ani neohřívejte v mikrovlnce, houby by se rozvařily. Pokud spěcháte, vhoďte zmrazené houby přímo do hrnce k ostatním surovinám – u dušených a restovaných směsí to nevadí. Po rozmrazení je ještě jednou prohřejte a dochuťte. Tekutinu, která se uvolní, nevylévejte, použijte ji jako základ polévky nebo omáčky.

Když houbu vytáhnete, vezměte do ruky nůž s krátkou čepelí. Seřízněte třeň těsně nad zemí, ne výš. Hlína, jehličí a mech se drží na třeni i klobouku. Klobouk otřete prsty nebo hadříkem, jenž máte v kapse. Nepoužívejte vodu — vlhká houba se rychleji kazí a rozmočí celý košík. Zvlášť u hřibů platí, že spodní část třeně bývá plná zeminy; seříznutím získáte čistý kus a doma už jen zkontrolujete, zda není červivý.

Dalším častým omylem je skladování hub společně s aromatickými potravinami, jako je cibule, česnek nebo citrusy. Houby snadno nasáknou pachy a pak chutnají divně i po tepelné úpravě. Stejně tak je nedávejte do těsné blízkosti masa nebo ryb. Pokud potřebujete delší trvanlivost, houby nejprve orestujte na sucho, nechte vychladnout a teprve pak je uložte do lednice v uzavřené nádobě. Vydrží tak i několik dní a jsou připravené k dalšímu použití.

Nepoužívejte igelitový sáček, ve kterém se sráží vlhkost. Ideální je papírový sáček, prodyšná miska nebo krabička vyložená papírovou utěrkou. Houby by měly ležet volně, ne v těsné vrstvě. Do lednice je dejte do přihrádky na zeleninu, kde je teplota kolem 4 až 8 stupňů Celsia. Nikdy je nedávejte do mrazničky syrové bez předchozí úpravy – ztratí strukturu a po rozmrazení budou gumové.

Mráz nepoškozuje jen prsty a uši. Sliznice úst a rtů jsou mnohem citlivější, protože nemají prakticky žádnou tukovou vrstvu ani ochlupení. Při teplotách pod bodem mrazu se v nich rychleji snižuje prokrvení, vysychají a snadno praskají. U zdravého dospělého to většinou skončí nepříjemným pocitem, u někoho ale může jít o vážnější problém.

Po návratu domů se vyhněte rychlému ohřívání úst horkým nápojem. Sliznice po mrazu potřebuje pozvolné prohřátí. Ideální je vlažný čaj nebo jen voda pokojové teploty. Pokud máte rty popraskané do krve, nepoužívejte produkty s kyselinou salicylovou ani s výrazným parfemem. Stačí čistý vazelínový základ nebo lanolin. A pokud se objeví bílé skvrny nebo necitlivost, které po prohřátí neustupují, jde o omrzlinu a patří k lékaři. U úst a rtů se to stává vzácněji než u prstů, ale když už, bývá to vážné.

Typická chyba je, že si lidé chrání jen krk, ale ústa nechají odkrytá. Přitom právě rty a sliznice dutiny ústní přicházejí do kontaktu s ledovým vzduchem při každém nádechu. Další častou chybou je dýchání ústy v mrazu. Nos vzduch ohřívá, zvlhčuje a čistí. Pokud dýcháte ústy, vdechujete vzduch studenější a sušší, což vede k popraskání rtů a podráždění v krku. Snažte se proto dýchat nosem, i když je ucpaný – pomůže nosní sprej s mořskou vodou nebo jednoduché smrkání před odchodem ven.

Rozhodující není jen teplota vzduchu, ale takzvaná pocitová teplota. Ta zohledňuje vítr. Při −5 °C a bezvětří zvládne nezakrytý obličej mnoho lidí bez následků. Jakmile ale fouká, pocitová teplota klesne klidně k −15 °C a pokožka i rty začnou omrzat během desítek minut. Praktické pravidlo: když je pocitová teplota pod −10 °C nebo fouká silný vítr, zakryjte si ústa šálou nebo nákrčníkem. Není to otázka pohodlí, ale prevence.