5 her, které prvňáka naučí číst a počítat bez mučení

Typické chyby, kterých se rodiče dopouštějí: ruší obrazovku ze dne na den, aniž by dali náhradu; používají pohyb jako trest („když zlobíš, půjdeš běhat"); domluví pravidla, ale sami je nedodržují; a hodnotí výsledek po dvou dnech. Změna návyku trvá týdny, ne víkend. Také pozor na to, abyste čas u obrazovky nenahradili jinou sedavou činností — čtení je fajn, ale samo o sobě pohyb nenahradí.

U přechodů platí, že je lepší je dělat ve dvou krocích než v jednom. Nejprve položte světlý a tmavý konec a nechte je zaschnout. Potom mezi ně vetřete střední odstín tak, že tahy vedete kolmo na hranici. Tím se rozhraní rozruší a přechod nebude mít viditelnou linii. Pokud pracujete na savém podkladu, navlhčete ho předem rovnoměrně, jinak se barva vsákne nerovnoměrně a přechod se rozpadne.

Nejlepší jsou vkládačky s úchytkami, navlékací kroužky na tyč a jednoduché vkládací kostky. Dítě při nich zapojuje dlaňový úchop, koordinaci oka a ruky a řeší jeden problém: kam to patří. Stejně dobře poslouží dřevěné puzzle s velkými úchytkami, kde obrázek tvoří tři až čtyři dílky. U těch je důležité, aby dílky měly zespodu kolík – bez něj je dítě nevyndá a frustrace přijde během vteřin.

Začněte tím, že učení rozdělíte na krátké úseky. Deset až patnáct minut stačí. Po této době pozornost klesá a dítě si přestává pamatovat. Vždy hrajte jen jednu hru a skončete dřív, než se začne nudit nebo zlobit. Pokud dítě vyhraje, nechte ho vyhrát i podruhé, ale ne vždy — jinak hra ztratí napětí. Klíčové je, aby hra měla jasná a jednoduchá pravidla, která zvládnete vysvětlit do minuty.

Zbytečně utrácet budete hlavně za přebalovací pult, který vydrží jen několik měsíců, za příliš mnoho hraček, které novorozenec neocení, a za kosmetiku s dlouhým seznamem složek. Než něco koupíte, položte si otázku, jestli to vyřeší konkrétní problém, který máte právě teď. Co skutečně potřebujete, poznáte podle toho, co použijete každý den. A co nevyužijete, půjčte si od známých nebo sežeňte z druhé ruky – miminko totiž vyroste dřív, než se nadějete.

Kolik oblečení je rozumné a kdy ho nechat v obchodě Oblečení kupujte ve velikostech pro novorozence jen v omezeném množství, protože z něj děti vyrostou dřív, než ho stihnete vyprat. Praktické je šest až osm bodyček s dlouhým rukávem, stejný počet dupaček nebo kalhot s měkkým pasem, dvě až tři čepičky a ponožky. Všechno volte bavlněné, bez hrubých švů a bez knoflíků na zádech. Typická chyba je nakoupit desítky kusů ve velikosti 50 – mnoho dětí ji nosí jen týden. Naopak větší velikost 62 a 68 se vyplatí víc, jen se nebojte rukávy přeložit.

Počítání s kostkami. Vezměte dvě hrací kostky, hoďte jimi a dítě má co nejrychleji říct součet. Když je to příliš těžké, začněte jednou kostkou a přidávejte body na papíře. Pozor na to, abyste nepočítali za dítě. Často stačí, když nahlas počítá prsty a vy jen přikyvujete. Po zvládnutí součtu přejděte k odčítání — hoďte kostkou a řekněte: „Máš pět, kolik ti zbude, když ti dvě vezmu?"

Největší chybou je srovnávání s jinými dětmi a nutkání „dořešit" každou chybu hned. Prvňáček potřebuje zažít úspěch, i malý. Když se daří, chvalte konkrétně: „To slovo jsi přečetl celé sám." Ne „jsi šikovný". Konkrétní pochvala dítěti ukáže, co má opakovat. A pokud hra skončí smíchem, je to lepší výsledek než deset správně vyplněných cvičení.

Pro spánek stačí pevná matrace v bezpečné postýlce s pevnými bočnicemi a dostatečně velkým prostorem, aby se miminko nepřitisklo k okraji. Do postýlky nepatří žádné polštáře, mantinely, přikrývky ani plyšáci – zvyšují riziko udušení. Místo přikrývky používejte spací pytel nebo dítě oblečte do vrstvy navíc. Teplota v místnosti by se měla držet kolem dvaceti stupňů. Pokud pořídíte kolébku, dobře si rozmyslete, jak dlouho vám vydrží; dítě z ní vyroste často během pár týdnů.

Příběhové karty. Na papírky napište jednoduchá slova (máma, pes, les, jde). Dítě z nich má sestavit větu a přečíst ji. Nemusí být logická. Čím vtipnější věta, tím lépe si ji zapamatuje. Pokud dítě slovo přečte špatně, nechte ho přečíst celou větu znovu. Teprve pak opravte. Vyhněte se opravování každého slova zvlášť — dítě ztrácí nit a přestává vnímat smysl.

Než začnete nakupovat výbavičku, uvědomte si jednu věc: novorozenec toho doopravdy potřebuje překvapivě málo. Většina seznamů, které kolují mezi rodiči, vznikla postupným nabalováním doporučení a polovinu věcí dítě využije až za několik měsíců, nebo vůbec. Základem je místo na spaní, něco na sebe, něco na přebalování a něco na krmení. Vše ostatní je otázka vašeho životního stylu, velikosti bytu a toho, jak často perete.