4 věci, které rozhodují o vodě ve venkovní kuchyni

From BloomWiki
Jump to navigation Jump to search

Nejprve zkontrolujte každou patku zvlášť. Odkryjte okolí kotvy do hloubky několika centimetrů a sledujte, zda je beton popraskaný, drolí se, nebo zda je kotevní šroub volný v otvoru. Častá chyba je utáhnout šroub silou, i když je vytržený z podkladu. Tím se poškodí závit nebo se zdeformuje plechová botka. Pokud se kotva hýbe i s betonem, je problém v základu, ne ve šroubu.

Odtok je větší problém než přívod Odpadní voda z venkovní kuchyně obsahuje tuk, zbytky jídla a mydliny. Na rozdíl od přívodu se nedá jednoduše vypustit. Proto potřebujete lapač tuku – nádobu, která zachytí mastnotu dřív, než vteče do trubky. Bez něj se odpad po pár měsících ucpe a čištění je nepříjemné. Trubky odpadu veďte ve stálém spádu alespoň dvě procenta. Vyhněte se vodorovným úsekům a ostrým kolenům. Pokud odtok ústí do septiku nebo kanalizace, nechte v trase revizní šachtu, abyste mohli zkontrolovat průchodnost. V zimě odtok vypouštějte stejně jako přívod – voda v sifonu zamrzne a roztrhne ho.

Běžnou chybou je aplikace chemických přípravků na suchý povrch. Účinná látka se pak nedostane do struktury a zůstane jen na okraji. Další častou chybou je přílišné množství prostředku – zbytek se usadí ve spárách a při dalším dešti se znovu aktivuje, což může poškodit okolní rostliny. Vždy dodržujte doporučené ředění a po aplikaci terasu opláchněte čistou vodou, i když výrobce tvrdí, že to není nutné.

Typická chyba je, že lidé prkno přišroubují natvrdo k fasádě nebo k prahu, aby „neklapalo". Tím zruší dilataci a dřevo si cestu najde samo – vyboulí se doprostřed terasy nebo utrhne kotvení. Další častá chyba je příliš úzká spára u zdi, která se v zimě ucpe nečistotami a na jaře se prkno nemá kam roztáhnout. Spáru nikdy nevyplňujte tvrdým tmelem ani pěnou. Pokud ji chcete zakrýt, použijte pružný profil nebo lištu, která pohyb přenese, ale nebrání mu.

Kohout, který se dá vypustit, znamená, že má ve dně šroub nebo ventil, kterým vyteče veškerá voda z těla i z připojené trubky. Běžný kohout nechá vodu v komoře a ta při mrazu praskne. Vypouštěcí kohout montujte v nejnižším bodě rozvodu. Před zimou zavřete přívod, otevřete kohout a nechte vodu vytéct. Pak ještě profoukněte trubku stlačeným vzduchem, pokud je delší než dva metry. Pozor na tvar kohoutu: kohout s dlouhým výtokem drží vodu i po vypuštění. Vhodnější je provedení s krátkým výtokem a vypouštěcím šroubem přímo v těle.

Na co si dát pozor: zástěny z tenké fólie se při větru rozvlní a samy vyrábějí hluk i průvan. Pevné látky musí být uchyceny tak, aby se nerozkmitaly. Také si všimněte, jestli vítr neobtéká pergolu po straně a nevrací se zpět. Pomůže prodloužit boční stěnu o půl metru nebo přidat rohovou clonu. Nikdy nezakrývejte odtokové otvory ve střeše – ucpaný odtok znamená, že se voda po dešti hromadí a odkapává na sezení.

Pokud je patka v pořádku a povolil pouze spoj, vyměňte šrouby za delší a silnější, ideálně nerezové. Podložku nahraďte větší a pevnější, aby se tlak rozložil. Mezi botku a beton vložte neoprenovou nebo gumovou podložku, která utlumí vibrace a zabrání opakovanému povolení. Šrouby dotahujte křížem, ne jeden po druhém, aby se konstrukce nezkroutila. Po dotažení zkontrolujte svislost sloupků a případně je zajistěte dočasnými vzpěrami, než vše sedne.

Přívod veďte z místa, které je uvnitř vytápěné, a do venkovního prostoru vstupujte co nejkratší trasou. Trubku veďte ve spádu k vypouštěcímu bodu, ne do protispádu. Použijte plastové potrubí s dostatečnou tloušťkou stěny, které snese mráz lépe než tenkostěnná měď. Do země uložte trubku pod hranici promrzání, nebo ji obalte izolací a přidejte topný kabel. Hlavní chyba: trubka vedená vysoko u povrchu a bez možnosti vypuštění. Jakmile přijde první mráz, voda v ní zůstane a roztrhne ji.

Typické chyby: zapomenutý sifon, který zůstane plný vody; přívodní trubka vedená v betonové desce bez izolace; odtok bez lapače tuku; kohout namontovaný výš než zbytek trubky. Všechny mají stejný důsledek – na jaře voda teče mimo. Kontrolujte spojení po prvním mrazu, kdy plast tvrdne a může povolit. Pokud venkovní kuchyni nepoužíváte celou zimu, vypusťte systém už na podzim a nechte kohout otevřený. Ušetříte si opravu, která se dělá mnohem hůř než prevence.

Venkovní kuchyně stojí a padá na vodě. Ne na tom, jak vypadá kohout, ale na tom, jestli přívod unese zimu, odtok zvládne tuky a jestli se dá celý systém na podzim vypustit. Kdo to podcení, na jaře řeší prasklé trubky a mokrou skříňku.