Když tě začne zvedat žaludek, je čas sejít dolů
Než koupíte barvu, zjistěte, na kterou stranu jsou okna. Ložnice orientovaná na sever má málo přirozeného světla, a tak potřebuje světlejší, teplejší odstíny. Jižní a západní místnosti snášejí i chladnější nebo tmavší barvy, protože přes den mají světla dostatek. Malá místnost s tmavými stěnami se bude zdát ještě menší, pokud nemá velké okno a výrazné osvětlení. U velkých ložnic naopak tmavší stěny pomáhají vytvořit útulný dojem a zmenšit prázdný prostor.
Po skončení rituálu je důležité tělo zchladit. Nechte pokožku několik minut v klidu, pak ji otřete suchým ručníkem a přikryjte se. Teplé kameny rozehřejí tkáně a náhlý chlad by způsobil šok. Proto nikdy nevycházejte hned ven do zimního počasí. Dopřejte si alespoň patnáct minut v teple, ideálně s teplým nápojem. Vyhněte se kávě a alkoholu – obojí zvyšuje tepovou frekvenci a ruší uvolnění, které rituál nastartoval.
První příznaky prochladnutí přicházejí obvykle nenápadně. Přestaneš se potit, i když stoupáš do kopce. Ruce v rukavicích začnou být studené a necitlivé. Není to únava z výšlapu, ale tělo ztrácí schopnost udržet teplo. Většina lidí to v tu chvíli přejde mávnutím ruky a pokračuje dál. To je první velká chyba.
Pátým signálem je pocit, že zvuk zní „mrtvě" nebo naopak „jako v hale". Mrtvý zvuk znamená příliš mnoho pohlcení, obvykle po instalaci koberců a panelů bez rozmyslu. Halový zvuk znamená naopak příliš mnoho odrazů. Oba extrémy se řeší měřením nebo alespoň postupným zkoušením. Nedělejte deset změn najednou; vždy jednu úpravu, poslechněte, vyhodnoťte. Akustika obýváku není o drahých zařízeních, ale o tom, jak prostor zachází se zvukem, který už v místnosti je.
Prvním varovným signálem je rozmazaná řeč. Když se v televizním pořadu dvě postavy baví přes sebe, nerozumíte jednotlivým slovům, i když je hlasitost na běžné úrovni. Příčinou bývá dozvuk, tedy zvuk, který se odráží od stěn, podlahy a stropu a vrací se k uším se zpožděním. Typicky to zhoršuje holá podlaha, velké okno bez závěsu a minimálně čalouněný nábytek. Řešení nezačíná u nového receiveru, ale u měkkých ploch: koberce, závěsy, pohovka s látkovým potahem, případně akustické panely na stěně za poslechovým místem.
Špatná akustika obýváku se neprojevuje tím, že by v místnosti bylo „málo zvuku". Projevuje se tím, že zvuk, který tam je, zní jinak, než by měl. Mnozí majitelé bytů roky mění reproduktory, zesilovače i nábytek, aniž by si uvědomili, že problém není v technice, ale v prostoru. Níže je pět signálů, kterých si lze všimnout během běžného poslechu i sledování televize. Pokud si jich všimnete dva nebo tři, stojí za to s akustikou něco dělat.
Největší chyba: sklad na zemi a bez meze
Světlo, které neunaví o�
Čtvrtým signálem je nevyvážený poslech. Sedíte uprostřed, ale zvuk se zdá být víc vlevo nebo vpravo. Příčinou bývá asymetrie místnosti: na jedné straně je otevřený průchod, na druhé plná stěna, nebo je jedna stěna blíž. Zkuste nejprve symetricky umístit reproduktory i poslechové místo. Pokud to dispozice nedovolí, pomůže kompenzace na receiveru nebo úprava jedné stěny. Vyhněte se tomu, abyste reproduktory jen „někam" postavili a doufali, že to receiver srovná.
Druhý až pátý signál: basy duní, výšky pískají, zvuk se „lepí" na jednu stranu Dunivé basy jsou druhým jasným příznakem. Zaznamenáte je, když se při určitých tónech rozkmitá nábytek, ve skříních něco drnčí a basová linka je nečitelná. Na vině je stojaté vlnění: zvuk se v místnosti odráží mezi protilehlými stěnami a v některých bodech se sčítá, jinde vyrušuje. Praktický krok je posunout reproduktory dál od rohů a stěny, případně změnit místo, kde sedíte. Pomáhá i to, když za reproduktory není prázdná dutá stěna, ale plná plocha nebo těžší nábytek.
Třetím signálem jsou ostré, až nepříjemné výšky. Cinkavé „s" v řeči, pronikavé činely a únava uší po půl hodině poslechu. Často to není chyba nahrávky. Tvrdé povrchy — sklo, kámen, sádrokarton bez izolace — vysoké frekvence odrážejí přímo a bez pohltivosti. Řešením je přidat pohlcující materiál do míst prvního odrazu, tedy na boční stěny a strop mezi reproduktory a posluchačem. Není nutné polepit celý obývák; stačí cíleně pokrýt kritická místa.