5 pravidel, jak zastavit zubní kámen u psa včas
Ranní shon vzniká často proto, že se svačiny řeší na poslední chvíli. Řešení není vstávat o hodinu dřív, ale přesunout přípravu do klidnějšího času. Večer předem stačí deset minut a ráno už jen sáhnete do lednice. Základem je mít po ruce tři až čtyři druhy potravin, které se dají kombinovat: pečivo, bílkovinu, zeleninu nebo ovoce a něco na dochucení. Nemusíte mít hotové pokrmy, stačí suroviny připravené ke složení.
Čtvrtou oblastí je verbální komunikace. Rozhodčí se někdy nechá vtáhnout do diskuze, kterou pak řeší další kartou. Přitom stačí jasně a krátce vysvětlit důvod, případně odmítnout pokračovat v rozhovoru. Zbytečná konfrontace zvyšuje napětí a vede k dalším chybám. Stejně tak je chybou ignorovat nespokojenost úplně. Tichý rozhodčí ztrácí autoritu, ale ukřičený rozhodčí ji také nezíská.
Když barvy zmizí při zaostřen
Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům s chlórem, ředidlům a abrazivním pastám. Poškozují barvu i strukturu tkaniny a často zanechají světlou mapu, která je nápadnější než původní skvrna. Nepoužívejte ani horkou vodu – bílkoviny a některá barviva se teplem fixují. Stejně tak nežehlete ani nesušte fénem, dokud skvrna zcela nezmizí; teplo ji trvale uzamkne.
Kdy je lepší krátce počkat Druhým problémem je unáhlené tasení karty v okamžiku, kdy ještě není jasné, kdo skutečně fauloval. Sudí často vidí jen konec souboje a ukáže kartu hráči, který byl nejblíž. Řešením je krátká prodleva, klidný pohled na situaci a případná konzultace s asistentem. Nemá smysl kartu ukazovat okamžitě jen proto, aby rozhodnutí vypadalo jistě. Nejisté rozhodnutí nebývá přesvědčivé ani pro hráče, ani pro lavičky.
K veterináři jděte, jakmile vidíte tvrdý povlak, který nejde setřít. Dále když pes zapáchá z tlamy i po vyčištění, když mu krvácí dásně při žvýkání, když odmítá jídlo nebo když se mu mění barva zubů do šeda. Zvláštní pozornost věnujte malým plemenům a psům s krátkým čumákem, ti mají kámen častěji. Pokud pes při dotyku tlamy zakňučí nebo ucukne, může jít o zánět dásní nebo už o bolestivý zub pod kamenem. Odklad situaci jen zhorší, protože zánět z dásní přechází na závěsný aparát zubu a zub se může uvolnit.
Velikost kousků hraje větší roli, než se zdá. Příliš tlusté plátky masa nebo velké kusy zeleniny potřebují delší čas, a než se propečou uvnitř, olej už ztratil kvalitu a začal hořet. Menší, rovnoměrně nakrájené kousky se smaží kratší dobu a kůrka zůstane světlá a suchá. Stejně tak platí, že potraviny před smažením musí být osušené. Voda na povrchu okamžitě prudce reaguje s horkým olejem, teplotu srazí dolů a způsobí i nebezpečné prskání.
Běžnou chybou je spoléhat na dentální pamlsky nebo žvýkací hračky jako náhradu čištění. Snižují tvorbu plaku jen částečně a jen na některých plochách. Stejně tak platí, že tvrdé kosti a paroží mohou zuby poškodit nebo zlomit. Další častá chyba: majitel vidí kámen, vezme nůž nebo škrabku a zkouší ho odloupnout sám. Tím poškodí sklovinu i dáseň a do rány zanese infekci. Odstraňování kamene patří do rukou veterináře, obvykle v celkové anestezii, protože ultrazvukový skalpel vyžaduje klidného psa a přístup i pod dáseň.
Třetí chybou je nedůslednost v opakovaných přestupcích. Hráč, který během zápasu několikrát fauloval zezadu nebo brzdil rozvoj útoku, by měl být varován včas. Pokud rozhodčí přehlíží sérii drobných přestupků a kartu vytáhne až později, působí to jako náhlá změna metru. Pomáhá vnímat rytmus zápasu a všímat si, kdo opakovaně porušuje pravidla. Čtvrtá karta v zápase nemá být překvapením pro nikoho na hřišti.
Zubní kámen u psa vzniká z minerálů ve slinách, které se usazují na plaku. Plak je měkký film, který se tvoří na zubech během několika hodin po jídle. Pokud se neodstraní mechanicky, do 24 až 48 hodin mineralizuje a změní se v tvrdý kámen. Ten už kartáčkem dolů nedostanete, drží na sklovině jako cement. Proto je prevence otázkou denní rutiny, ne občasného zásahu.
Udělení karty je často nejviditelnější rozhodnutí, které sudí v zápase učiní. Chyby v této oblasti přitom nebývají způsobené neznalostí pravidel, ale spíš ztrátou koncentrace, špatným úhlem pohledu nebo snahou řešit důsledky místo příčiny. Následující řádky shrnují, kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít.
Co dělat doma a co už doma nezvládnete Denní čištění je jediná účinná prevence. Použijte kartáček s měkkými štětinami a pastu určenou pro psy, nikdy lidskou. Lidská pasta obsahuje fluoridy a xylitol, které jsou pro psy toxické. Čistěte vnější plochy zubů krouživými pohyby, dvakrát denně je ideál, jednou denně minimum. Pokud pes kartáček odmítá, začněte prstem namočeným v pastě a postupně přejděte na kartáček. Trpělivost je důležitější než síla.