Co se stane, když pistáciový krém rozmixujete příliš dlouho

Begonie a voděnka (Tradescantia) mají stejný problém. Begonie mají jemné, poloprůsvitné listy, které se na přímém slunci svinují a okraje zasychají. Voděnka zase ztrácí výrazné zbarvení – listy vyblednou do zelena a spodní strana se spálí. Obě rostliny potřebují světlo, ale ne přímé. Umístěte je na severní nebo východní okno, případně použijte roletu během poledne.

Nechte hmotu mírně zchladnout, ale ne úplně. Vejce přidávejte jednotlivě a po každém důkladně zapracujte. Počet vajec není pevně daný, záleží na velikosti a na tom, kolik vody se odpařilo. Těsto má být lesklé, hladké a při zvednutí vařečky z něj má utvořit špičatý cíp, který se ohne, ale nespadne. Příliš řídké těsto se při pečení rozteče, příliš tuhé nevyroste a věnečky budou tvrdé.

Při samotné demontáži postupujte od okraje k centru, nikdy nevytrhávejte vrstvy násilím. Poškození nosné desky nebo prostupu do sousedního bytu se opravuje velmi obtížně. Trubky stareho rozvodu odřezávejte po krátkých úsecích a konce zajistěte proti úniku zbytkové vody. U litinových odpadů počítejte s vyšší hmotností a s tím, že se mohou rozlomit – proto je lepší je řezat, ne lámat. Nové potrubí se do drážek vkládá s mírným spádem, u odpadu alespoň dvě procenta, u vody podle typu rozvodu.

Typická chyba je skladování ve stínu u zdi, kde dřevo nikdy neproschne. Stejně špatné je nechat polena v uzavřené kůlně bez větrání nebo je vysypat do sklepa. Vlhkost se v uzavřeném prostoru drží a dřevo začne plesnivět. Další častý omyl je míchat staré suché dřevo s čerstvým. Suché pak zbytečně vlhne a vy máte pocit, že máte zásobu, ale ve skutečnosti topíte mokrým dřevem. Skládejte proto odděleně podle toho, kdy bylo nařezané.

Zlaté prsteny se nejvíc bojí chlorované vody v bazénech a agresivních čisticích prostředků. Bělicí prostředky, odstraňovače vodního kamene a přípravky s amoniakem narušují povrchovou vrstvu zlata a způsobují, že prsten ztrácí typický žlutý odstín. Stříbro naopak černá v přítomnosti síry – stačí vejce, cibule, hořčice nebo některé krémy na ruce. Diamanty sice patří k nejtvrdším materiálům, ale mají mazlavý lesk, který zmizí, jakmile se na spodní straně kamene usadí mastnota z pokožky. Bílý zlatý prsten může pod vlivem potu a kosmetiky žloutnout, protože rhodiová vrstva se postupně opotřebovává.

Proč se krém rozdělí a jak tomu předejít Nejčastější chyba je mixování studených surovin. Pokud dáváte do mixéru vychlazené máslo, smetanu nebo dokonce tvaroh, tuk ztuhne a krém se nikdy nespojí do hladka. Všechny ingredience by měly mít pokojovou teplotu. Stejně důležité je přidávat tekutinu postupně. Začněte mixovat pistácie s trochou cukru a oleje – cukr funguje jako brusivo a olej jako pojivo. Teprve když vznikne pasta, přidejte máslo nebo smetanu. Pokud krém „vypadá" jako sražené mléko, není zkažený, jen se rozdělil. Zachráníte ho tak, že ho necháte ohřát na 30–35 °C a znovu krátce promixujete. Nikdy neohřívejte přímo na sporáku, tuk by se oddělil úplně.

Konzistenci doladíte až na konci. Příliš hustý krém nařeďte lžící mléka nebo smetany, příliš řídký zpevněte změklým máslem nebo vyšlehanou smetanou. Nikdy nedoslazujte moučkovým cukrem přímo v mixéru, pokud už je krém hotový – vzniknou hrudky. Cukr přidejte raději předem k pistáciím. Hotový krém dejte do chladničky alespoň na hodinu, aby ztuhl a chutě se spojily. Před plněním dortu ho krátce promíchejte stěrkou, ne mixérem. Hladká pistáciová náplň tak vydrží i několik dní a dort nebude na řezu vypadat jako písek.

Délka mixování hraje roli i u výkonných mixérů. Dlouhé mixování v kuse zahřívá hmotu a může způsobit, že se máslo rozpustí a krém zřídne. Mixujte v intervalech – 30 sekund mix, 10 sekund pauza, stěrka dolů. U nožových mixérů je to ještě citlivější, tam hrozí, že se krém „spálí" a získá kovovou pachuť. Ruční šlehač na pistácie nestačí, potřebujete mixér s ostrými noži a dostatečným výkonem. Pokud máte jen slabší přístroj, udělejte nejprve pistáciovou pastu zvlášť a poté ji opatrně vmíchejte do vyšlehaného základu.

Základem je, aby pistácie byly skutečně suché a pokud možno oloupané. Loupané nesolené pistácie seženete, ale i ty s hnědou slupkou fungují – stačí je na dvě minuty spařit vroucí vodou, slupku stáhnout a nechat důkladně oschnout. Vlhká slupka se v mixéru nikdy nerozemele na hladko, zůstane v krému jako jemný písek. Pražení není povinné, ale výrazně zlepší chuť. Pokud pečete, stačí 8–10 minut při 150 °C a poté je nechat zcela vychladnout. Teplé pistácie se v mixéru slepí a místo pasty vznikne lepkavá hrudka.