Praní závěsů a ubrusů: chyba, která ničí vlákna

Praní rozhoduje o barvě víc než ce

Izolaci naskládejte tak, aby vyplnila celou tloušťku krokví a nevznikly dutiny u krokví a v rozích. Mezi izolací a parozábranou nesmí zůstat vzduchová kapsa, jinak se v ní drží vlhkost. U dvou vrstev izolace druhou vrstvu křížte, aby překryla spáry první. Nemačkejte izolaci do tenkých štěrbin; raději doplňte tenčí vrstvu. Před zaklopením zkontrolujte, že nikde neprosvítá a že izolace není prověšená.

Truhlík je vhodné obalit. Použijte jutovou tkaninu, bublinkovou fólii nebo starou deku a obal veďte kolem stěn, ne přes rostlinu. Nahoře nechte otvor pro vzduch, jinak se uvnitř drží vlhkost a začnou se množit plísně. Pokud teploty klesnou pod -10 °C, přidejte ještě vrstvu slámy nebo chvojí kolem nádoby. Nikdy nádobu nepostavte přímo na studenou betonovou podlahu, podložte ji dřevěnou deskou nebo polystyrenem.

Závěsy a ubrusy patří k textiliím, které toho vydrží hodně, ale právě proto se u nich nejčastěji opakuje jedna zásadní chyba: perou se příliš horkou vodou a příliš agresivním programem. Většina běžných závěsů je ze směsi polyesteru s bavlnou nebo ze 100% syntetiky. Tyto materiály snesou maximálně 40 °C, u jemných vzorovaných kusů i 30 °C. Ubrusy z bavlny nebo lnu zase potřebují 60 °C, ale jen pokud jsou bez potisku. Potisk a výšivka horkou vodu nesnáší – barvy vyblednou a vlákna ztvrdnou. Vždy si nejdřív přečtěte štítek, i když se to zdá zbytečné.

Kolo bez přídavných koleček není odměna za věk ani za počet najetých kilometrů na odrážedle. Je to dovednost, která stojí na rovnováze, síle a ochotě dítěte. Většina dětí je připravená mezi třetím a pátým rokem, ale to je jen orientační číslo. Rozhodující je, co dítě skutečně dělá, když si hraje venku, ne kolik mu je.

Pokud chcete, aby textilie vydržely déle, investujte do správného pracího prostředku. Univerzální gel s obsahem bělidla poškodí barevné vzory, naopak prostředek na jemné prádlo je šetrný, ale neodstraní mastnotu. Pro závěsy a ubrusy se hodí tekutý prostředek bez fosfátů, dávkovaný podle tvrdosti vody. Avivaž a ochranné sáčky nejsou zbytečnost. A hlavně: nikdy nenechávejte mokré prádlo v pračce přes noc – vlákna začnou plesnivět a zápach už nevyperete.

Zásuvky v posteli jsou pohodlné, ale mají háček. Pokud jsou integrované do rámu, nelze je přemístit a při stěhování zůstávají. Samostatné boxy na kolečkách jsou flexibilnější, i když je občas musíte vytáhnout celé. Do boxů dávejte jen to, co potřebujete skutečně jednou za čas. Věci denní potřeby, jako pyžamo nebo ručník, patří do dosahu ruky vsedě na posteli. Jinak budete boxy vytahovat každý den a brzy vás to přestane bavit.

Závěsy věšejte zpět ještě mírně vlhké. Sáček na praní nebo povlak na polštář je dobrá pomůcka, pokud máte závěsy s kroužky nebo háčky – ochrání je před rozbitím i před zachycením do bubnu. Ubrusy skládejte do skříně až po úplném vychladnutí žehličky, jinak se do látky vtlačí vlhkost a vznikne zatuchlý zápach. Jednou za čas je protřepejte a nechte vyvětrat. Tím se prodlouží životnost o roky.

Sušte a žehlete podle materiálu, ne podle zvyku Druhá častá chyba je sušení v sušičce. Závěsy v sušičce ztrácejí tvar, látka se sráží a vznikají trvalé záhyby, které už nevyžehlíte. Nechte je volně uschnout na ramínku nebo rozložené na sušáku. Ubrusy ze lnu pověste vlhké – žehlení pak zabere polovinu času. Bavlněné ubrusy žehlete z rubu, dokud jsou lehce vlhké. Syntetické závěsy žehlete při nízké teplotě a přes tenkou látku, jinak se látka leskne a na dotek je cítit spálenina. Nikdy nežehlete přes výšivku přímo žehličkou.

Skvrny řešte hned, ale ne silou. Víno, káva nebo tuk se z ubrusu dostanou lépe, když je nejdřív přiložíte na savý hadřík z rubu a z přední strany na ně kápnete trochu prostředku na nádobí. Nechte pět minut působit, pak teprve perte. Nedrhněte – jen rozetřete skvrnu do okolí a vlákno se rozpadne. U závěsů platí, že se mají prát nejméně dvakrát ročně, u ubrusů po každém použití, ale vždy odděleně od ručníků a džínů. Zipy a suché zipy na jiném prádle totiž textilie mechanicky poškodí.