Záměna modráka za satana, která vás pošle na pohotovost

Měsíc je nejjasnější objekt na noční obloze, a právě proto láká k focení. Jenže zatímco okem vidíte krátery, na fotografii často skončíte s bílým přepáleným kotoučem. Důvod není v drahé technice, ale v několika chybách, které se opakují pořád dokola. Tady je postup, který funguje i s běžnou zrcadlovkou nebo bezzrcadlovkou a dostupným teleobjektivem.

Nejprve zkontrolujte, co je uvnitř. U mnoha sedaček se dá výplň sedáku i opěradla vyjmout zipem. Zmáčkněte ji dlaní. Pokud se stlačí příliš snadno a zůstane promáčknutá, ztratila pružnost. U pěnových výplní se to projeví jako trvalá prohlubeň, u pérových zase vrzáním nebo tichým povolením. Někdy stačí výplň otočit nebo přendat z méně zatížené části, ale pokud je materiál unavený, pomůže jen výměna.

U červeného vína se osvědčila jedlá soda. Nasypete-li ji na vlhkou skvrnu, vznikne jemná pasta, která barvivo vytáhne. Nechte ji působit deset až patnáct minut a pak ji odstraňte vlhkým hadříkem. U bílého vína bývá účinnější slabý roztok jaru s vlažnou vodou. U obojího platí, že méně je více — příliš mnoho prostředku nadělá v látce větší nepořádek než samotná skvrna.

Záměna modráka a hřibu satana patří k nejnebezpečnějším chybám, jaké lze udělat na konci houbařské sezóny. Oba druhy rostou ve stejné době, na podobných místech a v mládí mají oba šedavý až olivový klobouk. Rozdíl přitom není v chuti ani ve vůni, ale v chemii, kterou žádné kuchyňské zpracování nerozloží. Satan je jedovatý i po hodinovém varu. Proto se nevyplácí spoléhat na to, že „se to pozná podle barvy po uvaření".

Nastavte manuální režim. Clonu nechte na f/8 až f/11, kde bývá objektiv nejostřejší. ISO držte nízko, klidně 100–200. Čas volte podle fáze: úplněk snese 1/125 s, čtvrtina kolem 1/250 s, tenký srpek klidně 1/500 s. Vždy kontrolujte histogram – nesmí být vpravo přilepený. Zaostřujte ručně v živém náhledu se zoomem 10× na okraj kráteru, ne na střed. Automatika na Měsíc často netrefí a u krajiny s Měsícem selže úplně.

Řez jako rozhodující důkaz Nejspolehlivější je rozříznout plodnici svisle od klobouku až po bázi třeně. Modrák zmodrá v celém řezu během několika sekund, barva přechází do tmavě modré až modročerné. Satan zůstává bledý, maximálně lehce narůžoví nebo zezelená. Dalším znakem je dužina na bázi třeně: u satana je výrazně cihlově červená, u modráka bílá až šedavá. Kdo si není jistý, ať plodnici nerozkrajuje na místě, ale odnese ji domů a porovná s atlasem. Modrání na vzduchu je chemická reakce, kterou nelze zaměnit s ničím jiným.

První kontrola probíhá už při sběru. Modrák má klobouk tmavě šedohnědý až olivový, často s nádechem do modra, a na řezu nebo po otlačení klobouk i třeň okamžitě intenzivně modrají. Satan modrá jen velmi slabě nebo vůbec, zato má nápadně tlustou, břichatou třeň s výraznou červenou síťkou. Klobouk satana bývá světlejší, šedobílý až nazelenalý, a jeho rourky jsou v dospělosti žluté až oranžové. U mladých plodnic jsou rourky obou druhů bledé, takže právě tady vzniká většina záměn.

Bolest zad po delším sezení v sedačce nebývá náhoda. Často ji způsobí sesednutá nebo příliš měkká výplň, která už nedrží páteř v přirozené poloze. Sedadlo, které bylo pohodlné při koupi, se po letech ohne pod váhou těla a podpora zmizí. Rozpoznat to lze jednoduše: sedněte si, opřete se a všímejte si, zda se oblast beder sama vyklene, nebo zda se musíte aktivně držet vzpřímeně. Pokud se po pár minutách začnete sunout dopředu, je to signál.

Sušení je druhá past. Modrák se suší při teplotě do 40 °C, pomalu, aby nezplesnivěl, a během sušení zčerná. Satan se sušením nemění a jeho dužina zůstává světlá, což je varovný signál pro každého, kdo suší naslepo. Typická chyba je míchat oba druhy do jednoho košíku už v lese a třídit je až doma. Další chybou je spoléhat na to, že „co modrá, to je dobré" — slabé modrání u satana stačí k záměně. Houby určené k sušení vždy prohlédněte ještě jednou před vložením do sušičky a plodnice s červenou sítí na třeni vyhoďte bez výjimky.

Při vaření se rozdíl ještě prohloubí. Modrák po ponoření do vroucí vody ztmavne do šedomodra až dočerna, vývar získá tmavší odstín a houba zůstane pevná. Satan barvu nemění, jen zbledne, a vývar zežloutne nebo zůstane zakalený. Pokud se v hrnci objeví plodnice, která ani po pěti minutách varu nemodrá, je nutné celé jídlo vyhodit. Modrák se sušením stává ještě tmavším, prakticky černým, zatímco satan zůstane světlý a na řezu získá nepříjemný nažloutlý nádech.

Nejlepší ochranou je sbírat jen plodnice, u kterých jste si jisti na sto procent, a nejasné kusy nechat v lese. Modrák je výborná houba, ale satan je zrádný právě tím, že vypadá jako jeho bledší varianta. Pokud po jídle do několika hodin přijde zvracení, průjem nebo silné bolesti břicha, nečekejte na druhý den a vyhledejte lékařskou pomoc. Zbytek jídla a zbytky hub vezměte s sebou, pomohou při určení otravy.