Jak docílit dokonale hladkého pistáciového krému do dortů

Třetí chyba souvisí se skladováním. Olej patří do tmavé lahve na chladném a suchém místě, ne na parapet nad sporákem, kde na něj svítí slunce a působí teplo. Pod vlivem světla a tepla oxiduje, žlukne a jeho bod zakouření se snižuje. Pokud má olej nahořklou nebo kovovou pachuť, už ho nepoužívejte – je zkažený. U kupovaných směsí si zkontrolujte složení: pokud je v něm více druhů olejů, vybírejte takové, kde převažuje kvalitní základ, a ne jen rostlinný olej bez upřesnění.

Začněte u domu, který nese jméno slavné pěvkyně Emy Destinnové. Najdete ho na rohu ulic, kde se prolíná běžný městský život s odkazem první republiky. Při prohlídce si dejte pozor na typický prvek tehdejších staveb – takzvaná „okna do zahrady", která mají za úkol maximálně prosvětlit interiér. Častým omylem je domnívat se, že funkcionalistické stavby jsou nudné kvůli své strohosti. Opak je pravdou: stačí vzhlédnout k římsám a zábradlím, kde najdete jemné, byť minimalistické dekorace. Pokud si nejste jisti, co přesně sledovat, zaměřte se na vstupní dveře a kliky – kovové detaily jsou otiskem doby, kdy řemeslo bylo na vrcholu.

Pro skladování jsou nejlepší vzduchotěsné skleněné nádoby z tmavého skla, které nepropouští světlo. Ideální jsou malé dózy, které brzy spotřebujete – pokaždé, když otevřete větší nádobu, unikne aroma a vlhkost se dovnitř může dostat. Nikdy nesypete bylinky do vlhké nebo teplé nádoby. Vždy je ukládejte nasucho a nádobu po každém použití pevně uzavřete. Skladujte je na tmavém a chladném místě, mimo dosah sporáku a trouby. Kdo bylinky nechává na poličce nad linkou, dělá chybu – teplo a světlo jsou úhlavními nepřáteli jejich vůně. Za takových podmínek vám bylinky vydrží maximálně rok, ale spíše dříve ztratí barvu i aroma.

Při chůzi z kopce je princip jiný. Hůl držte tak, aby špička směřovala šikmo dozadu a dolů, a zapichujte ji před tělem, ideálně ve vzdálenosti jednoho kroku od paty. Snažte se, aby úhel mezi holí a svahem byl kolem 60–70 stupňů. Tím vytvoříte oporu, která brzdí pohyb těla dopředu a snižuje nárazovou zátěž na kolena a páteř. Nezapomínejte na to, že při sestupu je třeba hole zkrátit, jinak se budete hrbit a ztratíte stabilitu.

Pistáciový krém dokáže dort proměnit v luxusní zážitek, ale jeho příprava bývá zrádná. Místo sametově jemné textury často vznikne zrnitá hmota, která se drolí nebo odděluje. Základní problém spočívá v tom, že pistácie obsahují jen asi padesát procent tuku, zatímco mandle nebo kešu o něco více. Proto je nutné přizpůsobit postup a používat poměrně měkké máslo, ne přímo z lednice. Také záleží na tom, jak dlouho a jakým způsobem ořechy zpracováváte. Pokud je rozmixujete na příliš jemný prach, začnou se slepovat a uvolňovat olej, což konzistenci krému nijak nepomůže.

Praktickým tipem je střídání tempa a rytmu. Nechoďte jako robot, ale nechte hole pracovat v součinnosti s nohama. Při výstupu krok s levou nohou doprovázejte švihem pravé hole a naopak. Při sestupu je lepší jít s oběma holemi zároveň, což vám dá větší oporu a pomůže při kluzkém nebo kamenitém povrchu. Pokud jdete po rovině, držte hole kratší a švihejte je přirozeně podél těla.

Základní pravidlo se týká sklizně. Bylinky sbírejte pokud možno dopoledne, až oschnou ranní rosa, ale ještě před poledním úpalem. V té době mají nejvíce aromatických látek. Pro sušení jsou nejlepší mladé, ale plně vyvinuté listy a květy. Vyhněte se rostlinám, které kvetou, pokud sbíráte listy – po nasazení květů se energie přesouvá a listy ztrácejí aroma. Před sušením bylinky jemně properte ve studené vodě a důkladně osušte, klidně je nechte chvíli na utěrce, aby se voda zcela odpařila. Nikdy nesušte bylinky mokré, voda způsobí plíseň a hnilobu.

Když jdete do kopce, hole vám neslouží jako berle, ale jako pomocník pro přenos síly z horní poloviny těla. Rukojeť držte pevně, ale ne křečovitě, a dlaň mějte kolem ní tak, aby palec směřoval vpřed. Při výstupu zapichujte hůl mírně za těžištěm, tedy za linií kyčlí, a zatlačte do ní přes dlaň a předloktí. Tím odlehčíte kolenům a kvadricepsům až o několik kilogramů, což oceníte zejména při delším stoupání s batohem.

Pokud se krém při šlehání srazí, nezoufejte. Záchrana spočívá v tom, že přidáte lžíci změklého másla a šleháte dál. Problém často vzniká, když jsou suroviny příliš studené nebo naopak příliš teplé. Ideální teplota másla je kolem osmnácti až dvaceti stupňů, smetana by měla mít stejnou teplotu jako máslo, jinak se emulze rozpadne. Také se vyhněte přešlehání — krém začne být vodový a zrnitý, jakmile máslo začne tát. Poznáte to podle toho, že hmota ztrácí objem a na povrchu se objevují kapičky tekutiny.