Jak zařídit malou ložnici, aby působila vzdušně a útulně
Typická chyba, které se vychovatelé dopouštějí, je příliš složité vysvětlování pravidel. Děti ve školní družině jsou různě staré a každé chápe jinak. Místo dlouhého výkladu hru raději sami předveďte nebo začněte s jednodušší verzí a postupně přidávejte prvky. Také se vyplatí mít připravenou záložní variantu pro případ, že by hra nefungovala – třeba když jsou děti příliš unavené nebo naopak příliš divoké. Když cítíte, že se hra hroutí, neváhejte ji ukončit a přejít na jinou. Důležité je, aby děti měly pocit, že si hru užívají, a ne že musí plnit další úkol.
Nezapomínejte na obuv. Boty musí mít pevnou podrážku s dobrým vzorkem, který zabrání skluzu na mokrém povrchu. Před túrou si je rozchoďte, aby vám nesedřely nohy. V batohu mějte vždy náplast na puchýře a lehkou větrovku, protože v údolí bývá chladněji než na hřebeni. A pokud cítíte, že vás bolí kolena, neberte to na lehkou váhu. Bolest je signál, že něco děláte špatně – zpomalte, upravte techniku nebo zvažte zkrácení trasy.
Typickým chybám, které poškozují čalounění, se dá snadno předejít. Nepoužívejte čpavek, bělidla ani agresivní chemii – tyto prostředky často trvale změní barvu nebo poškodí ochrannou vrstvu tkaniny. Vyhněte se také přílišnému tlaku při čištění a nikdy nelijte vodu přímo na povrch. Vždy pracujte s minimální vlhkostí a po čištění nechte pohovku důkladně proschnout. Pokud máte polštáře s výplní, otočte je během sušení, aby se vzduch dostal ke všem částem.
Kromě ledviníku a difenbachie patří mezi stínomilné rostliny i monstera, které vyhovuje světlé místo bez přímých paprsků. Na přímém slunci se jí listy svinují do ruliček a na povrchu se tvoří nevzhledné hnědé mapy. Dále břečťan obecný – ten má sice rád více světla, ale ostré polední slunce mu vadí. Ideální je pro něj okno orientované na západ nebo východ. A pozor na fíkus benjamín, který reaguje na přímé slunce opadem listů. Vyhovuje mu světlo rozptýlené, ale ne úpal.
Pokud se na pohovce objeví vodní kroužky po vlhkém čištění, nepanikařte. Zřeďte trochu obyčejného octa ve vodě v poměru jedna ku třem, namočte hadřík a přejíždějte po skvrně dokud nezmizí. Poté místo osušte a vykartáčujte suchým kartáčem. Ocet je přírodní pomocník, který nepoškozuje většinu tkanin, ale mějte na paměti, že na acetátu nebo triacetátu může způsobit změnu barvy. Vždy proto nejprve vyzkoušejte na vnitřní straně sedáku nebo v méně viditelné části.
Jak rozvrhnout trasu, aby vás nohy nezradily Nejdříve si zjistěte, jaký charakter má klesání. Zjistěte z mapy nebo turistických značek, zda je sestup pozvolný, nebo prudký. Ideální je naplánovat túru tak, aby nejstrmější úsek byl na začátku, kdy máte ještě dost energie. Častou chybou je nechat nejnáročnější sestup na konec dne, kdy jsou svaly unavené a koncentrace klesá. Pokud to jde, vyberte trasu, kde budete stoupat po prudší cestě a sestupovat po mírnější, i když to znamená delší vzdálenost.
Pokud máte k dispozici jen malou místnost, vsaďte na hru „Balónková hra". Nafoukněte balónek a úkolem je udržet ho ve vzduchu – ale s pravidly: nesmí se dotknout země a děti se ho nesmějí dotknout rukama. Mohou ho odrážet hlavou, kolenem, nohou nebo zády. Hra je to jednoduchá, ale děti u ní vydrží dlouho. Varianta pro starší děti: rozdělte se na dvě poloviny místnosti a každá skupina brání svou polovinu – pokud balónek spadne na vaší straně, získává bod soupeř. Tato hra je skvělá na reflexy a spolupráci. Pozor na ostré rohy nábytku – ty raději zakryjte nebo hru hrajte v prostoru, kde nejsou.
Začněte hrou „Barevná honička". Potřebujete jen křídu nebo barevné papíry. Na zem nakreslete několik barevných kruhů (nebo je vytvořte z papírů). Děti běhají volně po prostoru, na povel „červená!" se musí co nejrychleji postavit do červeného kruhu. Kdo nestihne, dostává bod, ale nevypadává – cílem je, aby se zapojily všechny děti. Postupně přidávejte další povely: „všichni do modrého!" nebo „každý do jiného kruhu!". Tato hra procvičuje postřeh, rychlost i schopnost reagovat na změnu. Pozor na to, aby kruhů bylo dostatek – pokud jich je málo, děti se strkají. Ideální je jeden kruh na tři až čtyři děti.
Dalším tipem je kombinace přírody a městské hromadné dopravy. Vyberte si park, který je dobře dostupný tramvají nebo metrem, a cestu samotnou proměňte v zábavu. Počítejte ale s tím, že kočárek se špatně vejde do přeplněných vozů, a pokud máte předškoláka, může ho cesta unavit. Radši vyrazte mimo špičku – kolem desáté dopoledne nebo po druhé odpoledne. A hlavně: neplánujte návštěvu na víkend, kdy bývají největší davy.