Když světlo proniká do ložnice, sáhněte po správném stínění

Druhým zásadním bodem je výška osazení. Normy sice nejsou striktní, ale doporučené hodnoty existují a vycházejí z ergonomie. Vypínače světel se standardně umisťují ve výšce 120 až 140 cm od podlahy, aby na ně dosáhla ruka dospělého člověka i dítě. Zásuvky se pak montují obvykle 30 až 60 cm nad podlahu, tedy nad úroveň soklové lišty. V kuchyni nad pracovní deskou je vhodné mít zásuvky ve výšce 110 až 120 cm, abyste nemuseli ohýbat kabely spotřebičů. U postele nebo pracovního stolu si výšku přizpůsobte své vlastní pohodě – ale pamatujte, že příliš nízké zásuvky jsou nepraktické a příliš vysoké zase ruší vizuální rytmus stěny.

Největší chybou bývá montáž bez dilatační mezery. Lišta nesmí být přitlačená až k podlaze, ale měla by mít mezeru 5–10 mm, aby podlaha mohla pracovat. Stejně tak spojky mezi jednotlivými kusy lišty by měly být vyplněné tmelem, který je pružný – ne tmelem na bázi akrylu, který po zaschnutí praská. Silikonový tmel je vhodnější, protože se nebarví a odolává i mírným pohybům.

Co se týče samotného uspořádání, dodržujte pravidlo „co nejdřív spotřebujete, to nejblíž k ruce". Čerstvé potraviny, ovoce a zeleninu dejte na střední polici, kde je uvidíte na první pohled. Trvanlivé věci (konzervy, těstoviny, rýži) patří na horní polici, protože je nepotřebujete tak často. Těžké sklenice a barely s vodou umístěte na spodní polici, abyste nemuseli riskovat pád při sundávání. Pokud máte ve spíži metr vysokou mezeru pod poslední policí, využijte ji na úložné boxy s víkem – vejdou se tam třeba zásoby toaletního papíru nebo papírových utěrek.

Na závěr si řekněte, že výměna vypínačů a zásuvek není pouze o tom „to tam šroubnu". Pokud si nejste jistí, co v krabici najdete, nebo nemáte měřič napětí, raději si pozvěte elektrikáře. Za hodinu práce zaplatíte méně než za opravu poškozeného zařízení nebo za ošetření popálenin. Pokud se ale rozhodnete pro svépomoc, dodržte alespoň základní pravidla: vypněte proud, zkontrolujte vodiče, utáhněte spoje a vyberte správnou výšku. Těmito kroky předejdete 90 % problémů, které se v diskusích o elektroinstalaci opakují dokola. Přeju vám, ať vám nové vypínače slouží bez jediné jiskry.

Hygiena a údržba jednoznačně mluví pro dlažbu. Spáry sice vyžadují pravidelné čištění a ošetření proti plísním, ale povrch dlaždic je téměř nezničitelný. Vinyl je sice příjemnější na dotek a neklouže, ale musíte ho chránit před ostrými předměty a horkou vodou. Pokud vám při sprchování padají na podlahu kovové šampony, vinyl se snadno poškrábe. U dlažby se nemusíte bát ani pádu skleněné lahve – maximálně se rozbije lahvička, podlaha zůstane bez úhony.

Montáž vinylu je výrazně rychlejší a méně špinavá. Pokud zvolíte vinylové dílce se zámkem, nepotřebujete ani lepidlo – stačí je nechat aklimatizovat v místnosti a pak je spojovat na sucho. Tím odpadá mokrý proces, který vám zabere minimálně dva dny jen na vytvrdnutí lepidla nebo stěrky. U dlažby musíte počítat s tím, že po nanesení lepidla nelze hned chodit, spárování přijde na řadu až druhý den a vytvrzení spárovací hmoty znamená dalších 24 hodin bez zátěže. V panelákovém bytě, kde je koupelna jediná, to prakticky znamená týden bez sprchování, pokud nemáte náhradní hygienické zázemí.

Nezapomeňte ani na pravidelnou údržbu. Jednou za měsíc vytáhněte všechny přepravky, otřete police vlhkým hadrem a zkontrolujte, jestli se neobjevily moli nebo roztoči. Pokud najdete napadenou mouku nebo luštěniny, okamžitě je vyhoďte a okolí očistěte octovou vodou. Prevence je jednodušší než boj se škůdci – všechny sypké potraviny (mouka, cukr, rýže, ovesné vločky) přesypejte do uzavíratelných sklenic nebo plechových dóz hned po nákupu. Tím zabráníte nejen molům, ale i rozsypání a zbytečnému zabírání místa.

Podlahové lišty nejsou jen ozdobou, ale i funkčním prvkem, který zakrývá spáru mezi podlahou a stěnou. Jejich výběr ovlivňuje nejen vzhled, ale i údržbu a trvanlivost. Nejprve si ujasněte, jaký typ podlahy máte. Klasické dřevěné nebo MDF lišty se hodí spíš na koberce nebo plovoucí podlahy, kde není potřeba řešit vlhkost. Do koupelny, kuchyně nebo na chodbu s dlažbou volte spíše hliníkové nebo PVC profily, které odolají vodě i častému čištění.

Po montáži vždy vyzkoušejte plynulý pohyb rolety či žaluzie – pokud se mechanismus zastavuje nebo vydává zvuky, dolíčte případně povolte správný šroub nebo seřiďte napnutí struny. Pak vyhodnoťte, jak stínění funguje v praxi: rozsviťte v místnosti světlo a zkontrolujte, zda se mezi lamelami nebo po okrajích neprodírá denní světlo. Pokud ano, přidejte boční lišty nebo prahy. Nakonec nezapomeňte, že noční tmu ovlivňuje i barva textilie – u zatemňovacích rolet volte vždy speciální tkaninu se zátěrem, která má prokazatelně světlo nepropustné vlastnosti. Pouze tak se ráno probudíte, až když chcete vy.