Měkké čelo postele, které zničí opěrku zad
Praktické pravidlo: pokud se budíte s tlakem na rameni nebo kyčli, potřebujete materiál, který se v těchto místech nepropadá – tedy latex nebo tužší pěnu s vysokou nosností. Pokud se budíte kvůli pohybu partnera, sáhněte po pružinách v samostatných vacích. Pokud se potíte, vyhněte se pěně s nízkou prodyšností a latexu bez prodyšné vrstvy. Vždy zkuste matraci v poloze, ve které skutečně spíte, ne v té, ve které si na ni sedáte.
Základní pravidlo vychází z šířky ramen. Ramínko s košilí nebo sakem potřebuje na hloubku tolik místa, kolik měří ramena, plus rezervu na pohyb při vytahování. U pánského saka se šířka ramen běžně pohybuje mezi 44 a 50 centimetry, dámské svrchníky mohou být ještě širší. Pokud je vnitřní hloubka skříně menší než šířka ramen, dveře při zavírání tlačí na rukávy a látka se láme v ohybu.
Nejčastější chyba je přidat do pokoje vonné svíčky, difuzéry a osvěžovače. Ty dráždí sliznice a chrápání zhoršují. Stejně tak nepomůže spát na dvou polštářích „na výšku". Pokud se chrápání nezmírní do dvou týdnů po těchto úpravách, nebo se objeví zástavy dechu, zamiřte k lékaři. Spánková apnoe se úpravou pokoje nevyřeší.
Latex je nejstabilnější, ale také nejtěžší na údržbu. Drží tvar celou noc, neprohřívá se a nepropadá se. Jenže má dvě úskalí: je těžký a neprodyšný, pokud není vrstvený s prodyšnou vrstvou. V horkých nocích se pod ním člověk potí a budí se. Doporučuje se latex kombinovat s vrstvou kokosu nebo chladivé pěny a pravidelně ho větrat. Nikdy ho nenechávejte ležet na neprodyšné podložce – vlhkost zůstává uvnitř a materiál postupně ztrácí pružnost.
Pružiny drží tvar, ale ne každý Kovové pružiny se chovají jinak: nereagují na teplo, zato přenášejí pohyb. Když se v noci otočíte, druhá strana se rozvlní. To je výhoda u dvoulůžka, kde se partneři nebudí, ale problém u jednolůžka, kde vlna vrací pohyb zpět. Záleží na počtu pružin a na tom, zda jsou v samostatných vacích. Čím více pružin, tím jemnější reakce, ale také tím větší nárok na pevný rám. Častá chyba je položit kvalitní pružinovou matraci na měkkou, pružící desku – pak se celý systém rozhoupe a spaní je nekonečné houpání.
Výška a úhel, které rozhoduj
Volba materiálu matrace se projeví až po několika hodinách spánku, kdy se tělo přestane přetáčet a začne se tlačit do jedné polohy. Pěna, pružiny a latex se chovají odlišně nejen při usínání, ale hlavně ve druhé polovině noci, kdy klesá svalové napětí a tělo se potřebuje přizpůsobit. Pokud se po probuzení cítíte ztuhlý nebo se budíte na bolavá záda, problém často není v tvrdosti, ale v tom, jak materiál reaguje na teplo a vlhkost.
Vzduch, teplota a poloha hlavy rozhodují víc než polštář Teplotu v ložnici nastavte na 16 až 19 stupňů. V přetopené místnosti se dýchací cesty více zanášejí a člověk dýchá ústy. Před spaním vyvětrejte deset minut dokořán, i v zimě. Prachové roztoče a peří zhoršují průchodnost nosu, proto povlečení převlékejte jednou za týden v horké vodě a zbytečné textilie, jako závěsy nebo koberce, z ložnice odstraňte. Peřiny a polštáře větrejte denně.
Vlhkost vzduchu držte mezi 40 a 50 procenty. Při nižší hodnotě sliznice vysychají a chrápání se stupňuje. Zvlhčovač postavte tak, aby proud vzduchu nešel přímo na postel ani na zeď, jinak se na ní sráží voda a vzniká plíseň. Vodu vyměňujte každý den, jinak se v nádržce množí bakterie a vzduch je horší než předtím. Vlhkost kontrolujte běžným měřákem, ne odhadem.
Ekonomická stránka je nakonec jednodušší, než se zdá. Jedna kvalitní vrstvená přikrývka zabere méně místa, ušetří jeden nákup a odpadá každoroční rozhodování, kdy sady vyměnit. Není to jen o penězích, ale o tom, že ráno nemusíte řešit, jestli vám byla v noci zima, nebo horko. Pokud se rozhodujete mezi dvěma sadami a jednou univerzální, zkuste nejdřív jednu sezónu s jedinou přikrývkou. Zjistíte, že druhá sada většinou zůstane ve skříni a vy si ušetříte práci i prostor.
Rozdíl mezi měkkým čalouněným čelem lůžka a dřevěnou deskou nepoznáte podle vzhledu, ale podle toho, jak se o ně opíráte. Měkké čelo vzniká tak, že se na nosnou desku (dřevotříska, MDF nebo překližka) nalepí molitan o tloušťce 3–8 cm a potáhne textilem. Dřevěná deska je jen ta nosná část bez molitanu, případně s tenkou vrstvou filcu. Obě varianty mají stejnou kostru, liší se pouze povrchem, o který se dotýká vaše hlava a záda.
Před koupí si změřte, v jaké výšce se opíráte. Posaďte se na postel, opřete se a nechejte někoho označit místo, kde se dotýká hlava a lopatky. Měkké čelo musí mít v tomto místě molitan alespoň 5 cm. Pokud je níž, bude vás tlačit rám. Dřevěná deska musí být v této výšce hladká a bez suků. SuK způsobí tlakovou bolest i přes oblečení.