Koutek pro odpočinek i přespaní nočních hostů

Řešení přišlo s kombinací chytrého nábytku. Koupil jsem konferenční stolek, který se během pěti vteřin proměnil v jídelní stůl pro čtyři. K němu jsem pořídil dvě skládací křesla s tenkým čalouněním, která přes den schovám do skříně. A pak přišla ta hlavní otázka: co s nocležníky? Místo objemné postele jsem zvolil pohovku s úložným prostorem, přesněji řečeno bed with storage pod sedákem. Do něj se vejde celá zimní peřina a dva polštáře. Aby se na pohovce dobře spalo, musela mít solidní základ. Vybral jsem model s pevnou konstrukcí a slatted frame, který zajišťuje dostatečné větrání matrace. Když hosté odjedou, stačí uklidit ložní prádlo a místnost zase slouží k veče


Dnes už se divím, že jsem dříve pokládala rozkládací sedačku za slabé řešení. Když se trefíte do správného modelu s foam mattress alespoň 16 cm, laťkovým roštem a chytrým úložným prostorem, získáte nábytek, který zvládne denní relaxační sezení i nocleh pro návštěvu bez kompromisů. A navíc, když si pořídíte verzí s velvet upholstery, netrpí ani estetická stránka místnosti. Jediné, co musíte udělat, je odložit předsudky, změřit si kout a vyrazit do showroomu si na sedačku lehnout. Válet se na posteli v obýváku už není trapné – je to geniál


Nejvíc mě ale trápilo, že malý obývák neměl místo na rozkládací sedačku, která by zabrala půlku místnosti. Po dlouhém hledání jsem vsadila na pull-out sofa. Tento typ pohovky má pod sedákem skrytý rám s matrací, který se vysune ven jako šuplík. Je to geniální pro prostory, kde by klasická rozkládací pohovka byla příliš objemná. Aby sedačka nepůsobila nudně, obdarovala jsem ji třemi sametovými polštáři v tmavě modré a hořčicové barvě. Právě velvet upholstery dodá každému kousku nádech luxusu, i když je rám z lacinějšího dřeva. Polštáře s vysokým leskem a hebkým povrchem navíc opticky rozbijí jednolitý povrch sedačky. Hosté si jich všimnou dřív než toho, že pod nimi leží praktický vysouvací syst


Když jsem se před lety stěhovala do dvoupokojového bytu, snila jsem o stěně plné knih od podlahy až ke stropu. Realita byla jiná. Každý metr čtvereční byl vzácný a já potřebovala místo na spaní pro občasné návštěvy, psací stůl a skříň. Moje domácí knihovna se tak musela stát něčím víc než jen přehlídkou obálek. První lekce na sebe nenechala dlouho čekat: policové systémy mizí v momentě, kdy pod ně strčíte gauč nebo postel. Učila jsem se kombinovat funkce, aniž by mi vznikl skladištní ch


Když jsme se stěhovali do dvoupokojového bytu, zdálo se mi, že každý centimetr podlahy je už předem rozdaný. Předsíň, ložnice, obývák, kuchyň v jedné místnosti a koupelna. Nikde žádný volný roh, kde by vzniklo něco, co bych odvážně nazvala domácí relaxační zónou. Jenže sedět celý večer u jídelního stolu nebo v posteli s nohama na zdi přestávalo bavit mě i partnera. Potřebovali jsme místo, které by nesloužilo jen na spaní nebo jídlo, ale kde bychom mohli společně číst, dívat se na filmy nebo jen tak ležet s rukama za hlavou. A přitom muselo řešit jeden zásadní problém – občas k nám přijížděli rodiče nebo kamarádi z druhého konce republ


Moje poslední rada směřuje k plánování. Než začnete nakupovat, vezměte metr a oblepte si na podlaze lepicí páskou rozměry stolu a židlí. Uvidíte, kolik místa opravdu potřebujete. Často se stává, že lidé koupí příliš velký stůl a pak se k němu musí protahovat bokem. Ideální mezera mezi stolem a zdí je 90 centimetrů, abyste mohli pohodlně odsunout židli a vstát. Pokud máte užší místnost, zkuste stůl posadit k delší stěně a použít lavici místo židlí. Lavice se dá zasunout pod stůl úplně, zatímco židle trčí do prostoru. A pokud přemýšlíte o rozkládacím nábytku, vyzkoušejte mechanismus v obchodě. Někdy se stane, že se click-clack mechanism po dvou letech zadrhne a oprava stojí víc než nová sedačka. Raději investujte do kvalitního kování hned na začá


Když už mluvíme o hostech, nesmím zapomenout na jednu past. Dekorativní polštáře vypadají skvěle na fotkách na Instagramu, ale v praxi se z nich stávají překážky. Každý večer je musíte sundat z pohovky, abyste se mohli pohodlně usadit. A ráno je zase skládat. To mě přimělo koupit si sofa bed s vestavěným úložným prostorem na polštáře. Některé moderní pohovky mají pod sedákem šuplíky, kam se vejdou až dva menší polštáře. Zbylé dávám do koše na deky. Kombinace funkčnosti a estetiky je možná, jen to chce plánování. Zkuste si sednout na svou pohovku a zamyslet se, kolik polštářů je skutečně potřeba. Já došla k číslu čtyři. Dva malé na opření zad, jeden velký na sezení a jeden dekorativní na ozd