Co získáte, když šikminu nebudete ignorovat

Pracovna: kde sedět, aby vás šikmina netlači

Jak na to, aby přesnídávka vydržela a chutna

Posledním krokem je zkouška přímo v podmínkách, ve kterých budete lézt. Nechoďte do obchodu ráno, noha bývá menší. Vezměte si tenké ponožky nebo lézejte naboso, podle toho, co plánujete. Botu zkoušejte na malém stupu, ne jen na zemi. Půjčte si v půjčovně dva různé modely a porovnejte je během jedné návštěvy stěny. Teprve pak se rozhodněte. První pár nemusí být dokonalý, ale měl by vás pustit na stěnu bez bolesti, která vás odradí.

Šikmina v ložnici nebo pracovně bývá zdrojem frustrace: zdá se, že se do ní nic nevejde a každý kus nábytku působí jako provizorium. Přitom stačí změnit přístup – místo rovných linií a symetrie pracovat s hloubkou, výškou a úhlem. Základem je změřit minimální světlou výšku pod šikminou v každém místě, kde chcete něco umístit, a to nejen u podlahy, ale i ve výšce, kam dosáhne hlava sedícího člověka.

Na závěr: malá ložnice snese jen jeden velký úložný systém, ne pět malých. Vyberte buď zvednutou postel, nebo otevřenou skříň, a dotáhněte ji do konce. Kombinace obojího často vede k tomu, že nikde není pořádně místo a všechno se válí na posteli. Když uklidíte podlahu a přesunete věci nahoru nebo do úzkých vrstev, získáte prostor, který se zdá větší, i když jste nezvětšili ani centimetr.

Čerstvé bylinky po celý rok nejsou otázkou štěstí, ale světla, teploty a vody. Většina lidí koupí bylinku v květináči, postaví ji na parapet a diví se, že do dvou týdnů uschne. Důvod je jednoduchý: rostlina byla vypěstovaná ve skleníku, kde měla jiné podmínky, a doma čelí suchému vzduchu, málo světla a špatné zálivce.

Zálivka a drenáž rozhodují o přežití Nejčastější chybou je zalévání „trochu každý den". Bylinky v květináči mají raději vydatnou zálivku, když substrát proschne, než neustálé vlhko. Kořeny bez přístupu vzduchu uhnívají. Vždy používejte květináč s drenážními otvory a pod ním misku, ze které po deseti minutách vylijete přebytečnou vodu. Pokud je substrát stále mokrý, další zálivku vynechejte. V zimě zálivku omezte na polovinu.

Hnojení řešte střídmě. Bylinky v malém objemu substrátu potřebují živiny, ale přehnané dávkování je spálí. Stačí tekuté hnojivo pro bylinky nebo zelené rostliny jednou za dva týdny v poloviční koncentraci. V zimě, kdy rostliny rostou pomalu, hnojte jednou za měsíc nebo vůbec. Nikdy nehnojte do suché půdy – nejprve zalijte, pak hnojte.

Posledním trikem je množení. Místo kupování nových rostlin si řízky snadno namnožíte sami. Odřízněte asi deset centimetrů zdravého výhonu těsně pod listovým uzlem, spodní listy odstraňte a stonek vložte do sklenice s vodou. Po dvou až třech týdnech se objeví kořeny a můžete přesadit do substrátu. Tím si zajistíte čerstvé bylinky po celý rok bez dalších nákupů.

Pravidelný řez je další věc, kterou lidé podceňují. Pokud bylinku jen sklízíte po celou dobu, přestane tvořit nové listy a zdřevnatí. Vždy stříhejte nad místem, kde vyrůstají dva nové výhonky, nikdy ne hluboko do starého dřeva. Bazalku zaštipujte průběžně, aby se rozvětvila. Tymián a rozmarýn stříhejte jen lehce, jinak přestanou obrážet.

Prvním krokem je volba místa. Bylinky potřebují alespoň šest hodin přímého světla denně, ideálně okno orientované na jih nebo západ. Pokud máte okno na sever, zapomeňte na bazalku, tymián nebo rozmarýn – ty potřebují slunce. Mátu, pažitku a petržel zvládnete i při slabším světle, ale i tak se bez doplňkového osvětlení neobejdete v zimě. Běžná stolní lampa nestačí, potřebujete plnospektrální světlo, které svítí alespoň dvanáct hodin denně.