Editing Odpružený podest: jedna vrstva navíc, která zabije zvuk bicích

Klávesy se lepí, když se na ně dostane prach, mastnota z rukou nebo cukr z jídla. Před každým hraním i po něm si umyjte ruce a osušte je. Klávesy otírejte jen měkkým hadříkem, který nepouští vlákna, a to bez vody a saponátů. Voda steče ke kladívkům a rozladí je. Bílé klávesy stačí přejít suchým hadrem, černé stejně. Nikdy nestříkejte nic do mechaniky.<br><br>Poslední pravidlo se týká kontroly. Jednou za měsíc zkontrolujte, jestli měch nedrží vlhkost, jestli klávesy nejdou ztuha a jestli se v kufru neusazuje prach. Když nástroj delší dobu nepoužíváte, hrajte na něj alespoň pár minut měsíčně. Pravidelný pohyb vzduchu a krátké hraní udrží měch i klávesy v provozu lépe než jakékoli dlouhé uskladnění.<br><br>Při přemisťování piana používejte pevnou desku, po které kolečka pojedou, a nikdy piano netlačte po plovoucí podlaze bez ochrany. Pokud piano stojí na místě trvale, zvažte, zda není lepší ho umístit na pevnou podlahu nebo na betonovou desku. Plovoucí podlaha je navržená pro chůzi, ne pro bodové zatížení stovkami kilogramů. Respektujte to a otlačeným místům se vyhnete.<br><br>Před každým postavením zkontrolujte, jestli podlaha není kluzká a jestli se kytary nikdo nedotkne. Děti, domácí mazlíčci a spolubydlící jsou častým spouštěčem pádu. Pokud už kytara spadne, prohlédněte krk, hlavu a spoj krku s tělem. Zkuste ji naladit a zahrát všechny struny. Když některá drnčí nebo se krk kroutí, nechte ji zkontrolovat. Včasná oprava je vždy levnější než výměna celého nástroje.<br><br>Pouzdro na housle není jen obal. Drží nástroj pohromadě, chrání ho před prachem, vlhkostí i nárazy a zároveň v sobě nese smyčec, kalafunu a často i noty. Když ho doma odložíte na špatné místo, začne se to projevovat nenápadně: housle se rozlaďují, smyčec ztrácí tažnost, lak na víku matní. Místo pro pouzdro v bytě je proto potřeba vybírat stejně jako místo pro samotný nástroj.<br><br>Odpružený podest pod bicí se nejčastěji staví proto, aby se snížil přenos kročejového hluku do konstrukce budovy a zároveň se zlepšil zvuk samotné sestavy. Jenže právě tady vzniká chyba, kterou opakuje většina lidí: mezi desku a podlahu narvou tři vrstvy molitanu, koberců a míčků a diví se, že výsledek je měkký, rozpláclý a zvukově horší než na tvrdé podlaze. Klíč není v tom, kolik materiálu pod desku nacpat, ale v tom, jak přesně funguje přenos vibrací.<br><br>Kam akordeon v bytě postavit a čemu se vyhnout Akordeon nepatří k radiátoru, k oknu s přímým sluncem, do koupelny ani do sklepa. Vyhněte se i kuchyni, kde při vaření stoupá vlhkost a mastnota. Nejlepší je vnitřní stěna, kolem 20 °C, mimo průvan. Nástroj nestavte přímo na zem, ale na podložku nebo do pevné skříně, kde není těsno. Mezi akordeonem a stěnou nechte alespoň pět centimetrů kvůli proudění vzduchu.<br><br>Praktická opatření, která funguj<br><br>Měch se nejvíc kazí, když je nástroj složený a stlačený měsíce v jednom stavu. Pokud akordeon nehrajete denně, nechte měch občas rozevřený. Stačí jednou za dva až tři týdny vytáhnout nástroj, měch roztáhnout a zase složit, ale jinak než minule. Tím se kůže a textilie provzdušní a nezůstane v nich vlhkost. Při ukládání měch úplně nezavírejte na doraz, ale nechte ho v klidové poloze.<br><br>Typická chyba je balit akordeon do igelitu nebo do neprodyšného obalu. Nástroj v něm zůstane vlhký a plíseň se objeví rychle. Použijte prodyšný obal z bavlny nebo plátna, případně originální kufr, ale ten občas otevřete. Do kufru nedávejte žádné vlhčené ubrousky ani sáčky s parfémem. Pokud už plíseň na měchu je, nástroj nechte vyschnout v suché místnosti a svěřte ho odbornému servisu; domácí chemie kůži poškodí.<br><br>Akordeon po babičce nebo po rodičích se v bytě snadno stane předmětem, který měsíce stojí na skříni nebo v komoře. Právě tam ale začíná jeho nejrychlejší cesta k plísni na měchu a lepkavým klávesám. Rozhoduje především vlhkost, teplota a to, jestli nástroj stojí, nebo visí. Níže je pět zásad, které se vyplatí dodržet od prvního dne.<br><br>Nejdřív změřte vlhkost v místě, kde má akordeon být. V bytech se běžně pohybuje mezi 40–60 %, což je pro nástroj ideální. Pokud je vzduch trvale vlhčí, měch nasává vlhkost do dřeva a kůže a začne plesnivět. Naopak příliš suché prostředí uvolňuje spoje a dřevo praská. Levný vlhkoměr stačí; umístěte ho přímo k nástroji, ne na protější stěnu.